Zatímco někteří ekonomové posouvají své predikce prvního snížení sazeb v USA do pozdějších částí roku, Rob Sockin ze se drží svého pohledu, podle kterého půjdou sazby dolů v červnu. Na Yahoo Finance připomněl, že poslední data týkající se inflace se držela nad očekáváním. Jeho tým se ale stále domnívá, že do června dojde k „dostatečnému pokroku“ na to, aby sazby mohly jít dolů.
Ekonom uznává, že roste pravděpodobnost pozdějšího nástupu do cyklu snižování sazeb a také jejich celkově pomalejšího poklesu. V oblasti zboží jsou přitom dezinflační tlaky zřejmé. U služeb se zdálo, že se vývoj bude hýbat stejným směrem, ale pokles inflace se zde zastavil. Ekonom k tomu dodal, že nejde o jev, který by byl omezený na Spojené státy. Vyšší inflační tlaky ve službách jsou totiž patrné ve více zemích.
Centrální bankéři tedy budou podle Sockina opatrní se snižováním sazeb právě proto, jak se vyvíjí situace ve službách. Ve Spojených státech se k tomu přidává ještě velice odolná ekonomická aktivita. Ani Fed tedy „nemusí nijak pospíchat se snižováním“. K tomu ekonom poukázal na nové predikce Mezinárodního měnového fondu, které počítají se silným růstem americké ekonomiky. Pokud by se takový scénář naplňoval a inflace zároveň nejevila ochotu k dalšímu poklesu, je u snižování sazeb namístě trpělivost. Na druhou stranu Sockin míní, že na americkém trhu práce se objevují určité známky slábnutí.
Nejen v USA nyní rostou mzdy výrazně rychleji než před rokem 2020. Je tak otázkou, zda inflace ve službách, které práci využívají intenzivněji, může v takovém prostředí klesnout. Podle experta to možné je, v USA totiž v poslední době roste rychleji i produktivita a vyšší růst mezd by tudíž mohl být udržitelnější. Jejich vývoj popisuje následující graf:

Současné tempo růstu mezd tedy podle ekonoma automaticky neznamená problém s dalším poklesem inflace. Simona Mocuta ze Global Advisors uvažuje o červnovém snížení sazeb podobně jako v . Stále je podle ní možné a svou roli hraje i to, jak vysoko leží sazby relativně k inflaci a zpoždění, se kterým se změny sazeb projevují v celé ekonomice.
V USA se diskutuje i o vztahu mezi volebním rokem a vývojem monetární politiky. Podle ekonomky trhy mohou tíhnout k názoru, že Fed bude chtít v době bližší volbám či těsně po nich hýbat se sazbami. Ona se ale domnívá, že pokud k tomu budou makroekonomická data vybízet, centrální banka politiku změní bez ohledu na to, že v listopadu proběhnou volby. I když „v ideální situaci je to něco, čemu se chce vyhnout.“ K tomu dodala, že monetární politika se projevuje se zpožděním a sazby proto nemusí jít dolů až ve chvíli, kdy se inflace bude nacházet na cíli ve výši 2 %.“
Zdroj: Yahoo Finance