Americká centrální banka Fed po čase ukázala, že stále ještě v tomto cyklu umí zahrát na jestřábí notu. Navzdory relativně nízké květnové inflaci, zveřejněné jen několik hodin před zasedáním Fedu, se centrální bankéři rozhodli vepsat do nové prognózy pro letošek jen jedno (indikativní) snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Všeobecně se přitom očekávalo, že nová kvartální prognóza zobrazí pro rok 2024 redukce dvě. Nestalo se, přičemž šéf Fedu Powell tento jestřábí signál obhajoval tradiční frází o tom, že centrální bankéři chtějí mít jistotu, že se inflace pohybuje na udržitelné cestě směrem k dvouprocentnímu cíli.
Pokud jde o novou kvartální prognózu, tak zde se jestřábí překvapení neodehrálo na straně opatrnějšího přístupu ke snížování úrokových sazeb. Tím dalším byla prognóza jádrové inflace (deflátoru PCE). Podle ní tato Fedem preferovaná inflace měla až do konce roku měla stagnovat na úrovni 2,8 % meziročně, přičemž v roce 2025 Fed počítá s poklesem jen na 2,3 %. Neboli stále zůstat lehce nad cílem. Jde o poměrně pesimistický inflační výhled, který zjevně sází na velkou setrvačnost inflace. K tomu navíc dodejme, že tento - slovy J. Powella “konzervativní inflační výhled” - již reflektoval čerstvé květnové číslo o spotřebitelské inflaci, které bylo relativně nízké a někteří členové FOMC údajně upravili svoje odhady, kterými kontribuovali do této prognózy. Na závěr v čtení v nové prognóze k tomu dodejme, že došlo i na další jestřábí překvapení, za které lze považovat zvýšení dlouhodobé rovnovážné sazby Fedu z hodnoty 2,6 % na 2,8 %.
Šéf Fedu Powell během tiskové konference několikrát zopakoval, že politika centrální banky bude primárně závislá na příchozích datech, což je ovšem charakteristický rys americké měnové politiky dnešních dní. Novináři tudíž J. Powella logicky tlačili k tomu, aby jim poskytl indikátory (ať již na straně inflace či trhu práce), které rozhodnou o tom, kdy cyklus snižování sazeb odstartovat. Powell odmítl takové indikátory uvést, ale ve vzduchu jasně viselo, o jaká data jde.
O snižování sazeb rozhodnou nejbližší měsíční inflační údaje a oficiální měsíční statistiky z trhu práce (tj. payrolls a údaje o míře nezaměstnanosti).
Pokud se ještě dvakrát zopakuje příznivý květnový inflační výsledek (což není úplně náš scénář) a tvorba nových pracovních míst náležitě zpomalí, tak si stále lze představit první snížení úroků i v září. V opačném případě si budeme počkat na start cyklu snižování sazeb až do posledního kvartálu tohoto roku.
Investiční disclaimer