Zlato zažilo obnovenou nákupní dynamiku

Ve středu 12. června byly na pořadu dne dvě hlavní, trhy očekávané události. Inflační data za měsíc květen a rozhodování americké centrální banky o nastavení úrokových sazeb a predikce dalšího ekonomického vývoje. Květnová inflační data, která ve středu uveřejnilo americké ministerstvo práce, byla chladnější než v minulém měsíci což se následně také promítlo do rozhodování americké centrální banky FED o dalším směřování měnové politiky, které bylo rovněž na pořadu dne.

Index spotřebitelských cen v květnu vzrostl o 0,30 %, tedy stejně jako v dubnu. Očekával se nárůst o 0,10 %. Rovněž meziroční růst inflace činil 3,30 %, dubnová inflace činila 3,40 %, došlo tedy k ochlazení. Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), zaznamenala meziroční růst 3,40 %, v dubnu činila o 3,60  %. 

Čerstvá inflační data, i když došlo k nepatrnému poklesu, nejsou stále v souladu s cílem americké centrální banky. Data ukazují, že se inflace tvrdošíjně drží na zvýšených pozicích a nedaří se ji dostat k hranici 2 %, kterou si FED dává za cíl. Zatím to tedy vypadá, že díky této situaci, kdy inflace odolává, bude FED i nadále udržovat svou restriktivní měnovou politiku a zatím “kohoutky” nepovolí. Což se také projevilo po včerejším zasedání. Centrální banka kormidlem měnové politiky nepootočila a sazby ponechala na stávajících úrovních, avšak z prohlášení vyplynulo, že je stále ve hře alespoň jedno snížení sazeb v tomto roce. Zatím se však nic nemění a banka se bude držet přísné měnové politiky, jenž má jeden zásadní cíl “porazit” nynější inflaci. Nepřidala se tak např. k ECB, centrální bance Kanady či Švýcarska, které již sazby snižují.

Naopak se může i stát a není to vyloučeno, že se sazby mohou kdykoliv zvýšit. Již nyní se udržují v pásmu 5,25–5,50 % a jsou na nejvyšší hodnotě od roku 2001. Vše se bude odvíjet od dalších ekonomických dat, bude záležet na dalším vývoji již zmíněné inflace, zaměstnanosti, atd. 

Na čerstvá inflační data a následný verdikt FEDu samozřejmě zareagoval i žlutý kov, který v posledním týdnu zažívá zvýšenou volatilitu a to z několika důvodů. Do měsíce června vstoupilo zlato na úrovni cca 2 327 USD / Oz (téměř 53 000 Kč), avšak ve středu 5. června se po horších datech zaměstnanosti ze soukromého sektoru vyhouplo na konci dne k úrovni cca 2 355 USD / Oz (přibližně 53 400 Kč). V soukromém sektoru bylo za měsíc květen vytvořeno 152 000 nových pracovních míst, avšak očekávání byla na úrovni 173 000 nových pracovních míst. Tento vývoj naznačil určité ochlazování v soukromém sektoru, což by se mohlo projevit na následujícím rozhodování FEDu ohledně změny monetární politiky. Následující den a to ve čtvrtek 6. června zlato pokračovalo v růstu a dostalo se k úrovni cca 2 387 USD / Oz (cca 53 850 Kč). Tento vývoj byl v určité míře podpořen změnou monetární politiky, kdy ECB na svém zasedání snížila svou úrokovou sazbu o 0,25 %, z úrovně 4,50 % na 4,25 %, poprvé od roku 2019. 

Zařadila se tak po bok dalších významných světových centrálních bank, které již otočily kormidlo své přísné měnové politiky a přešly na uvolněnější měnovou politiku. Tou první byla švýcarská centrální banka, která již v březnu snížila po devíti letech svou základní sazbu o 0,25 % na hodnotu 1,5 %. Druhou pak kanadská centrální banka, která ve středu 5. června rovněž snížila sazbu o 0,25 % na úroveň 4,75 %. Je tedy logické, že se trhy nyní ve velké míře a očekávání zaměřují hlavně na americkou centrální banku, která zatím udržuje přísnou monetární politiku a úrokové sazby v pásmu 5,25–5,50 %. Po středečním zasedání však změna nenastala.

Blížící se konec týdne tak vypadal pro žlutý kov docela pozitivně, avšak studená sprcha se dostavila v pátek 7. června. První ranou byly data z amerického trhu práce, kdy mimo zemědělský sektor bylo vytvořeno 272 000 nových pracovních míst, což předčilo očekávání 182 000 míst. Míra nezaměstnanosti stoupla z dubnových 3,9 % na květnovou hodnotu 4,0 %.

Druhou ranou pak bylo oznámení, že čínská centrální banka v měsíci květnu nenavýšila své zlaté rezervy a po 18 měsících si dala určitou pauzu. To vše se pak ve finále projevilo v prodejním tlaku na žlutý kov a v jeho korekci. Zlato se tak v pátek propadlo až k úrovni cca 2 288 USD / Oz (cca 51 600 Kč) a zaznamenalo za den propad o téměř 100 USD, což bylo nejvíce od ledna 2021.

Následující týden před zasedáním FEDu se zlato opět vyhouplo přes úroveň 2 300 USD / Oz. 

Po středečním uveřejnění inflačních dat za měsíc květen se cena zlata pohybovala na úrovni kolem 2 313 USD / Oz (cca 52 500 Kč), následně se vyhoupla na 2 340 USD / Oz (cca 53 050 Kč). Následně následovalo zasedání americké centrální banky a zlato mírně zkorigovalo. Den pak zakončilo na hodnotě 2 323 USD / Oz (cca 52 700 Kč).

VÝVOJ INFLACE V USA: 

VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB V USA: (2022 až červen 2024):