Aktualizováno Nelze stoprocentně říci, že program pomoci Řecku bude fungovat, jeho úspěšnost mají v rukou samotní Řekové, prohlásila dnes spolková kancléřka Angela Merkelová na půdě německého parlamentu. Zároveň varovala před "naprosto nekontrolovatelnými" důsledky pro celou eurozónu, které by nastaly, kdyby vlády nutily soukromé věřitele ke ztrátové restrukturalizaci řeckých dluhů. Podobné požadavky přitom ještě nedávno předkládala spolková vláda.
Summit EU, který má proběhnout v následujících dvou dnech, nemůže podle Merkelové přinést konečné řešení pomoci Aténám. Zároveň dodala, že řešení se neobejde bez „značné, dobrovolné a měřitelné“ účasti soukromých věřitelů ani bez přispění Evropské centrální banky. Bez toho, aby formu dohody podpořila měnová autorita eurozóny, není možné žádat o pomoc investory, uvedla kancléřka. Zdůraznila přitom, že jednotlivé vlády ECB nijak ke skupování jejich dluhopisů nenutily, jednalo se o dobrovolné operace.
Německo a Francie se shodují, že dohoda ohledně Řecka má být rychlá a měla by počítat s dobrovolnou účastí soukromých investorů, konkrétně dobrovolným prodloužením splatností držených dluhopisů. Tato cesta má však podle dnešních slov kancléřky v rámci Evropy jen malou podporu – pro jsou Nizozemí, Finsko a daří se přesvědčit Francii. Tvrdší řešení v podobě odepsání (části) dluhu, tzv. haircut, by mohl mít nepříznivé důsledky pro další zadlužené země EU, za něž Merkelová podle svých slov nechce být zodpovědná. Nákaza podle ní přitom hrozí i zemím, které si jsou za současných podmínek schopny poradit samy. "Vznikla by situace, kdy by ostatní země kromě Německa nebyly schopny rekapitalizovat své banky, aniž by se nestaly terči trhů. Vyvolalo by to v Evropě nákazu a za ni nechci nést zodpovědnost," řeklá Merkelová ve výboru Bundestagu pro evropské záležitosti.
Poté, co řecká vláda získala ve včerejším parlamentním hlasování těsným výsledkem podporu, mají ode dneška následovat vyjednávání mezi vládami zemí eurozóny a soukromými věřiteli, jimiž jsou převážně evropské banky. Podle zdroje z německé vlády se setkání s jejími zástupci zúčastní všechny důležité německé banky a pojišťovny, které mohou přispět k řešení řecké dluhové krize. Z dnešního jednání se však žádné výsledky nečekají.
Druhá finanční pomoc Řecku má být na příští tři roky zhruba ve stejném rozsahu jako loňský balík 110 miliard eur, příspěvek soukromého sektoru k němu by mohl představovat až 30 miliard eur. Na základě takzvané "Vídeňské iniciativy" pro východní Evropu z minulých let by měl podobu nových nákupů dluhopisů za ty, jimž vypršela lhůta splatnosti. K tomu by nynější držitelé dluhopisů získali na tyto investice státní garance.
Německo donedávna prosazovalo, aby se do nové podpory Řecka bezpodmínečně a účinně zapojili soukromí investoři. Kancléřka Angela Merkeová však minulý týden po schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym přistoupila na to, že jejich účast bude čistě dobrovolná a taková, aby to nepřiměla ratingové agentury k označení tohoto kroku za přiznání platební neschopnosti Řecka. Proti jakémukoli náznaku nedobrovolnosti v zapojení investorů do druhého balíku ostře vystupovala ECB, která varovala před nezměrnými následky pro evropský finanční systém. ECB za poslední rok nakoupila na trhu řecké státní dluhopisy za více než 50 miliard eur, jejichž hodnotu by po vyhlášení bankrotu musela odepsat.
Německé banky vyčíslily svou uvěrovou angažovanost v Řecku na deset až 20 miliard eur. Pojišťovny odhadují své investice do řeckých dluhopisů na téměř šest miliard eur, což je půl procenta jejich investičních aktiv.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)