Zvládá Nečas Věci?

Dnešní Otázky Václava Moravce zahájily "výslechem" Josefa Dobeše. Místopředseda Věcí veřejných a ministr školství, mládeže a tělovýchovy čelil nepříjemným otázkám moderátora nejen v oblasti za kterou je zodpovědný. Pokud jde o samotné ministerstvo, tak hlavním zájmem Moravce byla mimořádná výše úspor, který plánuje Miroslav Kalousek zejména pro resorty vedené zástupci VV, především pak pro Dobešovo. Moravec akcentoval zvlášť rozdíl mezi podíly úspor z rozpočtů na na školství a obranu, který je
téměř sedminásobný ve prospěch toho silového. Poměr zarážející, nejen s ohledem na předvolební "chvástání" dvojvéček, ale i obecné zaklínání se (každé) vládní garnitury potřebou a podporou vzdělání. Ministr disciplinovaně stavěl do popředí povinnost šetřit, zároveň však neustupoval od záměru poskytovat náborový příspěvek novým učitelům s odpovídající kvalifikací, vyjádřil potěšení s opětovnou nominací Vladimíry Dvořákové na post šéfky Akreditační komise, souhlasil s potřebou reformy školství, zejména vysokoškolského, po naléhání však nakonec "kápnul božskou" připustil i možnost použití práva veta v rámci rozhodování koalice o státním rozpočtu, podmíněnou "nebezpečím ohrožení platu učitelů, kterou ovšem více méně předpokládá."

K tématu boje proti korupci nastoupili ve studiu Jiří Pospíšil a Marie Benešová, vzdálenými mosty pak Lenka Bradáčová, prezidentka unie státních zástupců a Jan Sváček, předseda městského soudu v Praze. Renáta Vesecka na účast nereflektovala. Bylo by těžké upírat ministru spravedlnosti dobré úmysly, prokazuje je dlouhodobě. Nikoli osobně, ale v obecné rovině se nicméně k takovým snahám kriticky vyjádřil Sváček, který zdůraznil, že soudnictví není vládní rezort, je (má být) již z definice nezávislé na státní moci, bez povolebních otřesů a přimlouval se za vytvoření instituce nejvyšší rady soudní moci. Poukázal na notoricky známou propojenost státních a politických orgánů s hospodářskou sférou - bez zmíněného úřadu se podle jeho názoru korupci nezabrání. Disharmonie nezazněla v názorech Pospíšila a Bradáčové. Ta se vyslovila pro specializovaný útvar zabývající se korupcí, Pospíšilem zvažované odvolání Renáty Vesecké sice výslovně nepodpořila, ale nesouhlasu se na hony vystříhala. Ve vloženém šotu Veseckou podpořil pražský státní zástupce Rampula, k čemuž Benešová poznamenala, že se nediví, "protože jí nosí vlečku," jinak samotného ministra většinou v jeho záměrech podporovala.

Na pozadí celého pořadu se jako stín táhlo propojení státní správy s firmou ABL, prostřednictvím jejích bývalých pracovníků či členů jejích orgánů, což se týkalo již Josefa Dobeše. K diskuzi nad problematikou byl přizván někdejší ministr vnitra Jan Ruml a bývalý šéf Bezpečnostní informační služby, Karel Randák. V průběhu debaty Jan Ruml například kritizoval neexistenci definitivy, způsobující, že ministerstva řídí periodicky se měnící lidé bez expertní výbavy. Randák mimo jiné přirovnal nástup Bárty k situaci, kdy se zhruba před třemi lety ujímal funkce Řebíček a také upozornil na to, že firma ABL pod novým vedením by se měla zříci již uzavřených státních zakázek, které sama přiznala. Oba jmenovaní se shodli na tom, že tato situace je nestandardní, nepostrádá rizika a premiér ji dostatečně neřeší. Veřejnost může snadno nabýt dojmu, že Nečas, přes razantní deklarace na počátku svého působení své podřízené dostatečně neusměrňuje, nýbrž se spokojuje jen s přenášením a přednášením jejich ujištění o tom, že za svoji personální politiku ručí.

Další informace a zajímavosti zde