Růst HDP ve Spojených státech za 4Q dosáhl 2,3 procenta (q/q anualizovaně). Jde o zpomalení z předchozích 3,1 pct a také oproti tržním předpokladům (2,6 pct) jde o slabší číslo. Detaily však nevyznívají příliš negativně. Rovněž srovnání s eurozónou, která reportovala stejný údaj dopoledne, je to stále velmi slušné (+0,6 pct q/q proti stagnaci v eurozóně).
Spotřebitelské výdaje hrají nejdůležitější roli a tentokrát to platí o to víc. Soukromá spotřeba zrychlila na 4,2 z 3,7 procenta a překonala očekávání. Spotřebitelé výrazně zvedli své útraty za zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco ostatní položky se od předchozího čtvrtletí tolik neodchýlily. Velké vánoční nákupy podpořily příjmy ze silného trhu práce a možná i očekávání, že spotřebnímu zboží hrozí zdražení kvůli clům. Došlo tak na vyprazdňování skladů, které efekt na HDP kompenzovalo a tlačilo ho skoro jeden procentní bod dolů.
Firmy nereagovaly větší produkcí ani dovozy, které ve 4Q po 5 silných čtvrtletích nepatrně klesly. Vývoz byl na tom velmi podobně a zahraniční obchod měl na HDP celkově neutrální vliv. Ani investice neudržely dřívější růst a mírně klesly. Ochably výdaje v oblasti IT či dopravního vybavení, naopak dál se utrácelo za software či další produkty duševního vlastnictví. A k růstu se vrátily výdaje za rezidenční nemovitosti. Veřejné výdaje ekonomice pomáhaly vzhůru, ale asi jen poloviční silou než ve 3Q.
Celkově data nejsou špatná. Silný spotřebitel ekonomiku dál drží, zaváhání investic může být přechodné, a především je tu silně negativní efekt zásob, na kterém nelze zakládat žádný trend či pohled do budoucna. Z pohledu měnové politiky hovoří data pro pokračování stabilních sazeb, neboť chuť utrácet spolu se zrychlením jádrového deflátoru naznačuje, že cesta k inflačnímu cíli nebude úplně přímá. Fed ale už naznačil, že chce v přestávce ještě pokračovat tak jako tak a do poloviny roku dostane množství čerstvějších informací. Lehkým nárůstem dluhopisových výnosů po datech by tedy tržní reakce klidně mohla skončit.