Práce na dálku je důležitá, ale rozhodující je vnitřní kultura společnosti. Na VoxEu to uvádějí Christos Makridis a Jason Schloetzer s tím, že podle jejich analýzy „je svoboda pracovat na dálku pro zaměstnance méně důležitá než firemní kultura organizace. Pocit ocenění v práci je totiž mimořádně silným faktorem určujícím spokojenost v zaměstnání a schopnost udržet si zaměstnance.“
Podle ekonomů v současné době existuje „obrovská heterogenita nejen v míře práce na dálku, ale také ve zkušenostech s ní.“ Například u malých podniků je méně pravděpodobné, že přejdou na práci na dálku. Tento systém tu přitom zřejmě podle řady průzkumů zůstane, i když firmy se liší ve svém postoji k míře a implementaci. Pohled do historie ukazuje, že práce na dálku zaznamenala prudký nárůst během první fáze pandemie. Nyní se v jednotlivých odvětvích výrazně liší. Finanční, pojišťovací, informační a odborné služby si udržují nejvyšší míru využití tohoto systému, více než 60–70 % zaměstnanců se zde věnuje plně vzdálené nebo hybridní práci.
„Celkově lze konstatovat, že i když v letech 2020 – 2021 existovala pozitivní korelace mezi prací na dálku (zejména v jejím hybridním uspořádání) a spokojeností s prací, tyto vazby se postupem času stávají statisticky nevýznamnými. A to zejména po zohlednění více proměnných. Zdá se tedy, že spokojenost zaměstnanců určují už jiné faktory,“ uvádějí ekonomové. Ve své studii se konkrétně zaměřují na proměnné, jako je transparentnost odměňování, vnímaná spravedlivost odměňování, vnitrofiremní komunikace, příležitosti k rozvoji a školení, pocit ocenění v práci a vztahy s vedením a managementem.
„Zjistili jsme, že pocit ocenění v práci je silným faktorem určujícím spokojenost s prací a udržením zaměstnanců. Práce na dálku se zdá být méně významná ve srovnání s atributy, které přispívají k dobré podnikové kultuře,“ píší ekonomové. A dodávají, že „sílí konsenzus, podle kterého hybridní práce kombinuje to nejlepší z obou světů – alespoň pro určité práce, které lze skutečně dělat na dálku.“ Nejlepší pak může být systém, kdy společnosti nabízí dobrou firemní kulturu a občasnou práci na dálku. Ten může být lepší než systém, který staví na časté práci na dálku.
Ekonomové v rámci svého výzkumu ukazují i to, jak se míra práce na dálku měnila mezi lety 2020 – 2023 v jednotlivých odvětvích. Červené sloupce ukazují práci na dálku soustavnou, modré občasnou:


Grafy potvrzují, že nejvyužívanější je práce na dálku v oblasti managementu, v administrativě, v IT, ve financích a podobných sektorech. Opak platí ve stavebnictví, výrobě na přípravě potravin, těžbě surovin a podobně.
Zdroj: VoxEU