Přelomová reforma regulace finančního sektoru ve Spojených státech, kterou před rokem podepsal Barack Obama, vstupuje do praxe jen s obtížemi. Na papíře ještě stále není většina pravidel, která by měla zabránit opakování hlubokých finančních otřesů, které v roce 2008 zasáhly celý svět. Zároveň neutuchá úsilí odpůrců reformy, podle nichž zákon vnáší na finanční trhy nejistotu a zbytečná omezení, výrazně ji v Kongresu oslabit.
Tento týden tak například sice začíná fungovat nový úřad na ochranu spotřebitelů před nekalými praktikami finančních institucí, zatím se ale musí obejít bez vedení. Obama do jeho čela v pondělí jmenoval Richarda Cordraye z Ohia. Zda a kdy ale bývalého státního žalobce schválí Senát, ale není jasné.
Nebyl by zdaleka prvním navrženým vysokým úředníkem, jehož kandidaturu republikáni odmítají posoudit. Cordray přitom představuje kompromis. Šéf Bílého domu mu dal přednost před Elizabeth Warrenovou, která stála za myšlenkou na vznik agentury. Profesorka práva na Harvardově univerzitě a odbornice na bankroty je ale pro republikány nepřijatelná. A nelíbí se jim ani pravomoci a záběr úřadu, který vymyslela.
Nová instituce zdaleka není jediným trnem, jejž finanční reforma vetkla do oka republikánů. Deník The tento týden napsal, že v Kongresu jsou více než dvě desítky návrhů, které se snaží oslabit různé části reformy. Lobbisté finančního sektoru zároveň podle americké vlády jen letos utratili 50 milionů dolarů ve snaze změnit zákon, který podle firem přináší příliš mnoho pravidel, jež by mohla zadusit podnikání.
Obama proto tento týden při jmenování Cordraye zdůraznil, že za reformu hodlá dále bojovat. "Finanční krize a recese nebyly výsledkem běžných ekonomických cyklů či série nešťastných náhod. Staly se nekalé praktiky a chyběla chytrá pravidla. Nehodláme tak pokrčit rameny a doufat, že se to nebude opakovat," řekl prezident.
Reformu ale zdaleka neohrožují jen její protivníci. Brzdí ji i pomalá práce regulačních úřadů, které mají na starost tvorbu definitivní verze 387 souborů pravidel předepsaných reformou. Rok po přijetí zákona jich stále chybí více než polovina.
Bez definice je například klíčové nařízení pojmenované po bývalém šéfu americké centrální banky Paulu Volckerovi, které zakazuje bankám obchodovat na vlastní účet. Regulaci také stále nepodléhá ani trh s deriváty, které podle převažujícího názoru mohly za to, že poslední krize byla tak rozsáhlá. Teprve tento týden pak nová rada pro sledování systémových rizik ohrožujících celou ekonomiku rozhodla, jaké burzy a zúčtovací banky jsou systémově důležité a budou podléhat přísnější regulaci.
Dosavadní dění kolem reformy tak nahrává skeptikům, kteří již po jejím přijetí tvrdili, že je příliš kompromisní a že navíc bude snadnou obětí lobbistů. Její pomalé uvádění do praxe ale kritizují i firmy, jejichž chování chce zákon regulovat. Žijí prý v nejistotě, protože nevědí, jakou podobu pravidla nakonec budou mít. Deník The Wall Street Journal ale nedávno připomněl, že například právě v případě derivátů samotné firmy tvorbu pravidel zpomalují svými připomínkami.
Obama reformu podepsal loni 21. července. Zákon je reakcí na finanční krizi a představuje největší změnu dohledu nad odvětvím od 30. let minulého století. Rozsáhlá norma má kolem 2300 stránek. Jejími autory jsou senátor Christopher Dodd a člen Sněmovny reprezentantů Barney Frank, oba demokraté.
Reforma se například snaží řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Zpřísňuje kapitálové požadavky pro velké banky a dohled nad nimi. Týká se například i odměn manažerů. Přináší také nová pravidla pro ratingové agentury, které čelí kritice, že před finanční krizí neupozornily na rizika spojená s některými finančními nástroji. Zákon chce také zvýšit ochranu drobných investorů.