Čínská měna je v závislosti na zvolené metodice podhodnocena o tři až 23 procent a kurz jüanu by se měl zvýšit. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém vůbec prvním odhadu míry podhodnocení čínské měny. I kdyby však Peking přistoupil k okamžité výrazné revalvaci, hlavní obchodní partneři Číny by z toho žádný výraznější prospěch neměli, upozornil fond.
Fond svou zprávou zpochybnil argumenty Spojených států a dalších západních zemí, podle nichž by zvýšení kurzu jüanu pomohlo odstranit obchodní nerovnováhu ve světové ekonomice. Potvrdil však podhodnocenost čínské měny, čímž dodal munici kritikům čínské kurzové politiky, zejména v americkém Kongresu.
Fond doporučuje Pekingu zvýšit kurz jüanu, protože s pomocí silnější měny se mu bude lépe bojovat s inflací a rychlým růstem cen realit. Zejména to však pomůže přeorientovat druhou největší ekonomiku světa od závislosti na investicích a vývozu ke zvýšení váhy domácí spotřeby. Právě tato restrukturalizace bude podle fondu klíčovým faktorem při snižování obchodních nerovnováh ve světě.
"Samotný směnný kurz bude mít patrně jen velmi slabý přímý vliv na zlepšení globální nerovnováhy," uvedl MMF v každoročním hodnocení čínské ekonomiky. Zároveň je totiž podle fondu nutné přijmout další opatření, která podpoří také růst domácí spotřeby v Číně.
MMF odhaduje, že okamžitá revalvace čínského jüanu o 20 procent by měla na ekonomický růst a platební bilanci USA a Evropy jen nepatrný vliv. Ekonomický růst v USA by se tím zvýšil o 0,07 procentního bodu a v eurozóně o 0,12 procentního bodu. Dopad na růst a obchodní bilanci by se však zdvojnásobil, kdyby Čína zároveň s posílením kurzu uspěla v podpoře domácí spotřeby.
MMF odhaduje, že za poslední rok hodnota čínské měny vůči měnám jejích hlavních obchodních partnerů po úpravě o inflaci klesla o zhruba dvě procenta. Vůči samotnému americkému dolaru však získala asi osm procent.
Spojené státy poukazují na to, že umělé podhodnocení jüanu zvýhodňuje čínské vývozce a vysoké přebytky čínské platební bilance jsou příčinou hromadění obřích devizových rezerv. Čínské rezervy nyní překračují tři biliony dolarů (přes 51 bilionů Kč).
Čínský zástupce u MMF Che Ťian-siung však za příčinu růstu čínských rezerv označil politiku centrálních bank USA a Evropy. Ty drží úrokové sazby tak nízko, že globální kapitál to nutí přelévat se do výnosnějších aktiv v rozvíjejících se ekonomikách v čele s Čínou. Che vyjádřil vůči zprávě MMF řadu námitek a řekl, že se vůbec nezmiňuje "o roli Číny jako důležitého zdroje globální stability a růstu".
MMF Číně v zájmu posílení domácí poptávky doporučuje širokou škálu opatření. Peking by měl dál uvolnit finanční systém a umožnit vznik nových trhů a finančních instrumentů, snížit daňové zatížení mezd a zlepšit zdravotnictví. K odklonu od růstu založeného čistě na investicích by dopomohlo zvýšení nákladů na půdu, energii, znečištění a kapitál, omezení monopolní moci v klíčových sektorech, zvýšení dividend státních podniků a zlepšení mobility pracovních sil.