Brusel se Trumpovi mstí za cla na ocel a hliník, lidem v EU tudíž může zdražit i whisky, hrací karty či motocykly

Evropská unie nezahálí a mstí se za včerejší zavedení nových 25procentních amerických cel na surovou ocel a hliník a produkty z nich, dohromady uplatněná na zhruba 150 miliard dolarů ročního dovozu. Světovou obchodní válku tak EU stupňuje, přestože podle Bruselu nakonec poškodí řadového spotřebitele. Zatímco americký prezident Donald Trump cla zavádí, jak říká, aby amerického spotřebitele podpořil, EU cla plánuje zavést i přesto, že je přesvědčena, že cla spotřebitele v EU poškodí. Chce je uplatnit nejen na hliník a ocel, ale třeba také na bourbon a whisky, kosmetiku, elektroniku, sklo, hrací karty, motocykly a další.

Samozřejmě, Trumpova představa, že cly amerického spotřebitele podpoří, je diskutabilní. Například američtí oceláři jej ovšem v kroku podporují. Tvrdí, že cla skutečně povedou k vytváření nových pracovních míst v USA. To je opět určitý rozdíl oproti situaci v EU. Když loni Brusel zaváděl nová cla na čínské elektromobily, samotné některé automobilky v EU, zejména německé, byly proti. Obávaly se čínské pomsty, jež by jím snížila odbyt na životně důležitém čínském trhu.

Ovšem ne všichni američtí výrobci se cly souhlasí. Například největší tamní producent hliníku, Alcoa, varoval, že cla povedou naopak ke ztrátě tisíců pracovních míst v USA.

Nová americká cla na ocel a hliník nejsou uplatněna jen na dovoz z EU, nýbrž z celého světa. Klíčoví asijští producenti včetně Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Japonska a Austrálie se ale odplaty zdrželi. Británie místo pomsty zase uvedla, že se promptně zaměří na dojednání širší ekonomické úmluvy. Už v minulém Trumpově prezidentském období, během nějž vystupovala z EU v rámci brexitového procesu po referendu roku 2016, se spekulovalo, že by Spojené státy mohly s Británií dojednat vznik zóny volného obchodu obou zemí. Tím by si Británii „přivinuly“ a poněkud oslabily pozici EU.

Na nejnovější americká cla prakticky nereagovala zatím dokonce ani Čína.

EU se tedy ocitá v pozici celku, který svolněji než jiní obchodní střet stupňuje, i když zároveň tvrdí, že se tím sám střílí do nohy. Celkově Brusel rozhodl novým clem zatížit dovoz z USA za 26 miliard eur ročně. Brusel se tedy mstí silněji, než když reagovala na Trumpova cla na ocel a hliník z roku 2018. Tehdy Brusel zatížil novými cly dovoz z USA jen v objemu zhruba sedm miliard eur ročně.

Trumpova cla na ocel a hliník z jeho prvního prezidentského období byla zmírněna roku 2021, kdy již administrativa Joea Bidena rozhodla o zavedení kvót, při jejichž splnění se clo neuplatnilo. EU v reakci na zavedení těchto kvót svá odvetná cla tehdy stáhla.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku