Polská inflace stále osciluje okolo 5 %, a tak se sazby NBP nejeví jako přehnaně vysoké

Nadějí na zpomalení inflace představuje silný zlotý a nižší ceny ropy, resp. plynu.

Z monetárního a měnově tržního pohledu se Polsko stává relativně nudnou zemí. V sousední Ukrajině se sice stále válčí a do země utíká rekordní počet uprchlíků, ale ekonomika vykazuje nebývalou stabilitu, kterou charakterizuje velmi nízká volatilita zlotého a neměnné úrokové sazby NBP.

Jediným kazem na kráse makroekonomického obrazu našeho severního souseda tak zůstává relativně vysoká inflace (čerstvé číslo za únor bude zveřejněno dnes), která je jednak výsledkem administrativních zásahů vlády v reakci na energetickou krizi po ruském útoku na Ukrajinu a jednak částečně vyplývá z fiskální expanze. V prvním případě jde o to, že se polské vládní autority podstatně agresivněji (než např. u nás) snažily vyhladit dopad vysokých cen energií registrovaných po startu ruské invaze a nyní dotace postupně odbourávají, ve druhém případě pak parlamentní volby na podzim 2023 přinesly dvě vlny fiskální expanze (předvolební a povolební), které tlačí vzhůru mzdy a živí tak inflaci v sektoru služeb.

To vše dohromady znamená, že polská inflace stále osciluje okolo 5 %, což jestřábímu vedení NBP dává velmi silný argument nechat sazby na relativně vysoké úrovni 5,75 %. V tomto duchu hovořil na tiskové konferenci i prezident NBP Glapinski, podle jehož názoru takto vysoké oficiální úrokové sazby nejsou pro polskou ekonomiku brzdou. S tímto výrokem lze souhlasit, neboť nominální HDP stále roste téměř dvouciferným tempem a totéž platí i o nominálních mzdách. Naopak uvědomíme-li si, že reálné úrokové sazby činí za této situace méně než 1 %, tak je otázkou, zdali se s takto nastavenou měnovou politikou dostane NBP v dohledné době k cíli nastavenému na úrovni 2,5 %. V současnosti o tom v podstatě pochybuje i sama centrální banka, když nová prognóza vidí inflaci na cíli až v roce 2027. Jinak řečeno NBP počítá s tím, že více než pět zasedání v řadě nebude plnit inflační cíl.

Podle našeho názoru by se polská inflace mohla vyvíjet lépe, než jak to vidí pesimistická prognóza NBP. V roce 2025 by mohly zafungovat dva významné proti-inflační faktory – silný zlotý (těžící s výrazného úrokového diferenciálu) a nižší ceny ropy, resp. plynu. Pokud současné nízké úrovně EUR/PLN, ropy a plynu vydrží déle, tak se výhled pro polskou inflaci viditelně vylepší, a dokonce by se i pak mohla otevřít cesta k dlouho odkládanému snížení úrokových sazeb NBP.

Region: AN