Budou USA stále demokracií po druhém Trumpově mandátu?

Tohle vypadá jako drobnost, ale je to velmi důležité: Trumpova administrativa deportovala více než 250 údajných členů venezuelského gangu do Salvadoru jen několik hodin poté, co jí federální soudce dočasně zakázal využít k tomu zákon z 18. století. Bílý dům označil rozhodnutí za neoprávněné a odmítl se mu podřídit. Tento krok představuje otevřený střet mezi exekutivou a soudní mocí, což podkopává tradiční systém brzd a protivah v USA a vyvolává otázky, do jaké míry může administrativa ignorovat právní omezení.

Položme si proto otázku: budou USA stále demokracií po druhém Trumpově mandátu? Predikční trhy (Manifold) dávají této možnosti 60% šanci. To ale znamená 40% pravděpodobnost, že USA přestanou být demokracií. A to není jen akademická otázka – jde o reálné systémové riziko s masivními dopady na Evropu i Česko. Můžeme se spoléhat na systém brzd a protivah, na institucionální odolnost USA. Ale ty dostávají zabrat a jsou Trumpem testovány. Proto ignorovat nebo zlehčovat takto vysoké riziko by bylo nezodpovědné. I kdyby šance byla jen 10– 20 %, stále bychom měli být připraveni.

Co dělat? 1) Mít plán B – Scénářové plánování je nezbytné. Spoléhat se na status quo je nebezpečné. Co když USA upadnou do politického chaosu? Co když se jejich zahraniční politika otočí k izolacionismu? Mít plán B neznamená, že se nebudeme snažit dohodnout s Trumpem na udržení plánu A, tedy na udržení transatlantické spolupráci, NATO a bezpečnostních zárukách. 2) Posílit odolnost Evropy vůči tomuto riziku: Obrana: posílit evropské vojenské kapacity, včetně jaderného odstrašení. Obchod: diverzifikace vztahů mimo USA. Posílit aliance a navázat nové. Technologie: budování vlastních strategických kapacit (AI, čipy, energetika). Informační prostor: ochrana proti dezinformacím. Ekonomická připravenost: odolnost vůči finančním a ekonomickým šokům. Toto není planý alarmismus, ale strategická úvaha o realistickém riziku.



David Navrátil