Slabé investice nemají výrazný dopad na středoevropské pracovní trhy, zatím… - Rozbřesk

Přestože nejnovější údaje o HDP napříč střední Evropou potvrdily opatrné zrychlení tempa růstu, investiční aktivita a zahraniční poptávka zůstávají poměrně slabé. Zatímco celkový HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % v Maďarsku, o 0,7 % v Česku a o 1,3 % v Polsku, tvorba hrubého kapitálu (cca investice + zásoby) poklesla ve všech třech zemích včetně Polska, kde investiční aktivita v předchozích dvou letech celkem rychle rostla.

Poměrně slabé investiční prostředí, které bylo zejména v případě Česka a Maďarska spojeno s nedostatečnou výkonností zpracovatelského průmyslu, však zatím nevedlo k dramatickému ochlazení na trhu práce v regionu. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti zůstala v uplynulém roce v Česku (2,6 %) a v Maďarsku (4,2 %) téměř beze změny, zatímco v Polsku dokonce poklesla (na 2,7 %). Nicméně podíváme-li se konkrétně na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu a na údaje o registrované nezaměstnanosti, zejména v případě českého trhu práce už obrázek zdaleka tak růžový není.

Počet osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v posledním roce a půl neustále klesá a ve srovnání s rokem 2019 je v Polsku nižší přibližně o 2 %, v Maďarsku o 3 % a v Česku dokonce o 7 %. Ostatní odvětví zatím i v případě Česka dokázala kompenzovat snižování počtu pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, ale nemusí tomu tak být napořád. Podíváme-li se pak na národní údaje o registrované nezaměstnanosti (které mohou ve srovnání s harmonizovanými šetřeními Eurostatu lépe zachytit zlomové momenty), míra registrované nezaměstnanosti se v poslední době výrazněji zvýšila zejména v Česku na 4,3 % (meziročně o 0,3 p.b. více a nejvyšší úroveň od února 2021).

Do budoucna nepředpokládáme další výrazné zhoršení situace na trzích práce ve střední a východní Evropě, ale spíše stabilizaci, která půjde ruku v ruce se stabilizací investičního prostředí. Proč? Současné slabé investiční prostředí lze částečně přičíst nervozitě pramenící z obchodního napětí po zvolení Donalda Trumpa. Tato nejistota může pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvávat, ale neměla by „potřebnou“ investiční aktivitu v regionu omezit navždy. Za druhé, regulační nejistota v automobilovém sektoru s vysokou pravděpodobností také vedla k odkládání investic v segmentu automotive napříč střední Evropou. Ještě nedávno se automobilový segment obával sankcí, pokud by výrobu spalovacích motorů výrazně neomezil již v roce 2025. Nyní se zdá, že Evropská komise souhlasí s flexibilnějším přístupem k vymáhání pravidel a nabízí automotivu více „prostoru“ pro transformaci a investice. A v neposlední řadě mohou investicím v regionu pomoci i velké fiskální plány sousedního Německa, které se příští rok potkají s “konečným termínem” pro dokončení projektů z fondu odolnosti a obnovy (recovery and resilience fond). Pokud investice naskočí, domníváme se, že i pracovní síla ve zpracovatelském průmyslu by se měla stabilizovat a přestat klesat v celé střední a východní Evropě.

*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna se v pátek už příliš nedokázala radovat z finální dohody Němců na rozvolnění fiskálních pravidel a stagnuje v okolí 25,00 EUR/CZK. Tento týden je na domácí čísla chudší a v hledáčku investorů mohou být vedle dynamiky eurodolaru a globálních výnosů také poslední komentáře centrálních bankéřů před blížícím se zasedáním ČNB.

Eurodolar
Eurodolar zůstává spíše ve vleku politiky (německá fiskální bazuka, americká cla a Ukrajina), ale stojí za to připomenout výsledek americké spotřebitelské nálady. Spotřebitelská důvěra University of Michigan vykázala v pátek nejhorší možnou kombinaci prudkého poklesu důvěry (z 64,7 na 57,9, přičemž zejména složka očekávání spadla z útesu 64,0 na 54,2) a prudkého skoku v inflačních očekáváních (1letá 4,9 % z 4,3 %, 5-10letá 3,9 % z 3,5 %). Pozoruhodné je, že tento stagflační narativ měl na eurodolar omezený dopad, ale uvidíme, zdali se nevrátí jako bumerang ve středu, kdy zasedá Fed (a může na vysoká inflační očekávání reagovat jestřábím způsobem).
Pokud do hry opět nevstoupí (geo)politika, tak by hlavní pozornost trhu mohly poutat americké maloobchodní tržby za únor. Půjde o další klíčové číslo z pohledu hodnocení aktuálního tempa růstu HDP v 1. čtvrtletí (připomeňme, že náš Stopař i nowcast atlaského Fedu je nyní záporný).

Akcie
Hlavní americké indexy dokázaly v závěru minulého týdne korigovat pokles, a i přes horší data spotřebitelské důvěry dokázaly posílit. I přes páteční růst uzavřel index S&P 500 týden ve ztrátě a jde o čtvrtý týden v řadě, kdy index oslabil. Jde o nejdelší sérii poklesů od listopadu loňského roku. V pátek byl zaznamenán slabší zobchodovaný objem, který byl o 10 % nižší než měsíční průměr. Růst byl hnán zejména volatilními akciemi, jako je Tesla a Nvidia. Zajímavé zprávy se objevily u společnosti Apple. Akcie Apple, možná i díky růstu indexu, dokázaly posílit a investoři tak nereagovali na zprávy negativně. Akcie v pátek přidaly 1,82 %. Hlavní akciové indexy uzavřely páteční den následovně: S&P 500 +1,99 %, Nasdaq 100 +2,49 % a Dow Jones +1,65 %.