Smoot-Hawley 2.0? Co nám obchodní válka z 30. let říká o Trumpově celní revoluci

„Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni si ji zopakovat.“ – George Santayana

Když Donald Trump oznámil dramatické zvýšení cel, tak to znělo povědomě – jako ozvěna jedné z nejikoničtějších obchodních chyb 20. století: Smoot-Hawleyova tarifu z roku 1930, který místo ochrany americké ekonomiky uvrhl svět do obchodní války a prohloubil Velkou depresi. Co přesně se tehdy stalo – a proč to stojí za připomenutí právě dnes?

Zrození obchodní války. Ve 20. letech se americké zemědělství potýkalo s hlubokou krizí. Farmáři tlačili na vládu, aby je ochránila před levným dovozem. Výsledkem byl tarif Smoot-Hawley, který zvýšil cla na více než 20 000 položek, včetně klíčových produktů jako ocel, textil, či zemědělské komodity.

Reakce přišla rychle. Už během projednávání zákona podalo 35 zemí formální protest, a krátce po jeho schválení největší obchodní partneři USA – Kanada, Francie, Španělsko či Itálie – zavedli odvetná cla na americké zboží. Nešlo jen o zemědělské produkty, ale hlavně o tehdy rostoucí americké exporty – automobily, filmové technologie, strojní vybavení. 

Studie z National Bureau of Economic Research (Mitchener et al., 2021) přináší data o bilaterálním obchodu 99 zemí v období 1925–1938. Na rozdíl od dřívějších názorů, že pokles obchodu byl daný hlavně krizí, tato analýza ukazuje jasně, že obchodní válka pokles ekonomiky výrazně prohloubila: 1) Země, které oficiálně protestovaly, snížily dovoz z USA o 15–22 %. 2) Země, které uvalily odvetná cla, omezily dovoz z USA o 28–33 %. 3) A to i přes doložky nejvyšších výhod (MFN) – země často obešly pravidla například zavedením kvót nebo změnou celní báze (např. clo podle hmotnosti místo ceny u aut). Zvláště tvrdě byly zasaženy klíčové exportní artikly USA, například automobily. 

Země nejednaly náhodně. Studie ukazuje, že retaliace (odvetná cla) byla cílená a strategická – země jako Kanada, Francie či Argentina útočily přesně tam, kde mohly USA bolet nejvíc. A to nejen ekonomicky, ale i politicky: údery směřovaly často na zboží spojené s voličskou základnou amerických republikánů. Obchodní válka se stala formou tiché politické odvety. Analogii tohoto přístupu najdeme i v nedávné době: cla na sóju, whisky či Harley-Davidson – výrobky z „červených států“.

Autoři jasně ukazují, že země, které uvalily odvety, přišly o 8–17 % svých zisků z obchodu. USA sice získaly krátkodobou ochranu domácí produkce, ale ztratily klíčové exportní trhy. Celkově byl efekt na globální obchod devastující.

Mýty se opakují, následky zůstávají reálné. Zvýšení tarifů, jak navrhuje Trump zasáhne všechny americké spojence i konkurenty. Pokud Smoot-Hawley spustil odvetu 35 států, kolik jich bude dnes? Trump možná sází na strach a dominanci USA, ale historie ukazuje, že ani velmoc si nemůže dovolit obchodní válku bez nákladů. SmootHawley měl chránit americké farmáře. Zničil globální obchod, poškodil americké vývozy a stal se symbolem selhání protekcionismu. Přesně to, co dnes hrozí znovu. Trump chce posílit americkou ekonomiku, ale historie se rýmuje.