Česká veřejnost je štědrá, na dobročinné účely darujeme ročně miliardy

Objem nominálních darů se ztrojnásobil, v reálném vyjádření byl růst nižší

Objem darů poskytovaných fyzickými i právnickými osobami v ČR dlouhodobě roste. V roce 2022 dosáhl objem darů uplatněných v daňových přiznáních 12,5 mld. Kč, což je v nominálních hodnotách téměř trojnásobný nárůst oproti roku 2012 (4,4 mld.)[1]. Údaje za rok 2023 jsou předběžné, ale objem darů za tento rok pravděpodobně nedosáhne úrovně roku 2022. V reálných hodnotách očištěných o inflaci je růst „pouze“ dvojnásobný. Nepříznivý ekonomický vývoj tak v posledních letech dopadl i na oblast dárcovství, neboť bylo možné za stejné prostředky pořídit reálně méně zboží a služeb.

Ve skupině zaměstnanců je obecně mírně vyšší podíl dárců než mezi OSVČ, nicméně v obou skupinách osciluje tento podíl kolem 10 %. Podíl právnických osob, které uplatňují dary v daňových přiznáních, osciluje kolem 5 %. Přestože pozorujeme v čase rostoucí tendence, podíl dárců zůstává nízký. Část dárců však neuplatňuje své dary v daňových přiznáních, a proto nejsou zahrnuti v prezentovaných číslech.

Průměrná výše daru uplatněná v roce 2022 činila ve skupině dárců z řad právnických osob téměř 261 tis. Kč. Vyšší dary uplatňovali v průměru opakovaní dárci, tedy ti, kteří darovali alespoň ve třech po sobě následujících zdaňovacích obdobích. Průměrný dar uplatněný fyzickými osobami atakoval v roce 2022 částku 17 tis. Kč, přičemž opakovaní dárci darují přibližně 2krát vyšší dary než nepravidelní dárci. Každý druhý dárce ve skupině fyzických osob daruje opakovaně.

Výzkum se zabýval i vlivem různých událostí na vývoj dárcovství. Celkový objem darů uplatněných v daňových přiznáních vykazuje po celé sledované období růstové tendence, byť se na počátku pandemie COVID-19 tempo růstu téměř zastavilo. Ti, kteří mohli darovat, darovali během krizových období v průměru vyšší částky, a nedošlo tak k poklesu celkového objemu darů (i přes výpadek darů u lidí nebo firem, u nichž došlo ke zhoršení ekonomické situace). Větší citlivost na ekonomický vývoj pozorujeme u právnických osob, kde došlo v roce 2020 k mírnému meziročnímu snížení objemu darů.

Objem darů uplatněných v daňových přiznáních v nominálním a reálném vyjádření (2012-2023)

Pozn.: Údaje o darech za rok 2023 jsou předběžné. Přepočet na reálné hodnoty byl proveden pomocí bazického indexu spotřebitelských cen (CPI) se základním obdobím 2015 (2015=100).

Zdroj: GFŘ (dary), ČSÚ (cenové indexy), zpracování STEM. Data jsou platná k 16. 1. 2025 (CPI) a 18. 10. 2024 (dary).

Dárcovství obecně reaguje na mimořádné události (výše zmíněná pandemie COVID-19, tornádo na Jižní Moravě, konflikt na Ukrajině) anebo na silné životní příběhy (např. sbírka pro nemocného Martínka v roce 2023). Tyto události vyvolávají silnou solidaritu a nárůst finanční podpory. Vybrané události mohou aktivovat dárce k vysokým, ale často také spíše spontánním, jednorázovým darům.

Vliv konkrétních událostí na objem darů zasílaných přes darovací platformy

Zdroj: Darovací platformy DONIO a DARUJME, zpracování STEM.

Češi a Češky posílají dary nejčastěji v prosinci a v měsících, v nichž nastaly výjimečné události (např. tornádo, začátek války na Ukrajině apod.). Z hlediska dnů v týdnu uskutečňují dárci platby nejčastěji v pondělí.

Variabilita darů

Vyšší dary uplatňovaly právnické osoby s vyšším obratem anebo vyšším základem daně. S rostoucí ekonomickou silou se zvyšuje i podíl opakovaných dárců. U fyzických osob je to podobné – s rostoucím základem daně roste i podíl dárců a průměrná výše darů. V obou skupinách je však patrná enormní variabilita darů. Z tohoto důvodu není plně vypovídající charakteristikou průměrná výše darů a je vhodné analýzy doplnit alespoň o medián, ideálně o další charakteristiky celkové distribuce darů. Subjekty s nízkým základem daně totiž darují někdy více než silnější hráči. Výsledky tak indikují, že ekonomická situace není jediným faktorem, který ovlivňuje intenzitu dárcovství v české populaci.

Variabilita darů uplatněných v daňových přiznáních fyzických osob (2022)

Zdroj: Generální finanční ředitelství (GFŘ), zpracování STEM.

Výrazné rozdíly pozorujeme i mezi jednotlivými kraji – ať už z hlediska podílu dárců nebo průměrné výše daru. Obecně lze říci, že socio-ekonomická úroveň daného regionu ovlivňuje – z pochopitelných důvodů – ochotu i možnost darovat finanční prostředky na filantropické účely. Kraje s vyšší ekonomickou výkonností (HDP/obyv.) a vyšší příjmovou úrovní (vyjádřenou např. disponibilním důchodem domácností nebo výší mzdy) vykazují častěji vyšší podíl dárců i vyšší průměrný dar. Kraje vyznačující se vyšší nezaměstnaností či nižší průměrnou vzdělaností obyvatel se naopak častěji řadí mezi ty, kde je nižší podíl dárců i nižší průměrné dary[2]. Nepříznivá socio-ekonomická situace může na znevýhodněné regiony dopadat i z hlediska dárcovství ve smyslu omezenějších možností, jak posilovat vzájemnou intraregionální dárcovskou solidaritu obyvatel.

Bílá místa

V rámci výzkumu byly identifikovány i tematické oblasti, v nichž nejsou k dispozici potřebná data (vůbec nebo nejsou dostupná v potřebné míře podrobnosti a v požadované kvalitě). Kvůli nedostatečnému datovému pokrytí pak není možné ověřit některé hypotézy, které byly v daných oblastech stanoveny. V současné době nemáme k dispozici žádné informace o dárcovském chování zaměstnanců, kteří využívají zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele. Zároveň nejsou v datech z daňových přiznání zahrnuty dary, které jsou nižší než minimální hranice (1 000 Kč u fyzických a 2 000 Kč u právnických osob) anebo plnění přesahující horní hranici (30 % základu daně) stanovenou zákonem o dani z příjmu. Zahrnuty nejsou pochopitelně ani dary, které dárci v daňovém přiznání uplatnit mohli, ale z nějakého důvodu to neudělali. Další výzkum a potažmo i sběr dat by se proto měly zaměřit na „bílá místa“.

Kde najdu více informací?

Výsledky projektu naleznete na webových stránkách Úřadu vlády. Kromě zprávy jsou k dispozici i interaktivní prohlížečky v PowerBI.

O dárcovství jsme natočili i díl podcastu Zákulisí sociologie. Podcast si můžete poslechnout např. na Spotify nebo youradio talk.

Zpráva vychází z výsledků projektu č. TITAUVCR402 „Analýza stavu a struktury darování v ČR na základě dostupných dat z daňových přiznání fyzických a právnických osob s formulací doporučení pro další kroky ve smyslu rozvoje dárcovství v ČR“, který byl financován Technologickou agenturou ČR v rámci programu BETA2. Konečným uživatelem výsledků je Úřad vlády České republiky.

V rámci projektu byla využívána zejména data z daňových přiznání fyzických a právnických osob (GFŘ), dárcovských platforem (DARUJME, DONIO), národních účtů (ČSÚ) a data o dárcovství krve (ÚZIS).

---

[1] Při interpretaci dat je však nutné pamatovat na skutečnost, že v datech GFŘ nejsou zahrnuty dary pod minimální hranicí stanovenou zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (ZDP). V krajích s nižší příjmovou úrovní obyvatel tak může být rozvinuto dárcovství v malých částkách nedosahujících minimální hranice dle ZDP, což není možné v tuto chvíli v datech podchytit.

---

[2] Informace o darech zaměstnanců, kterým provádí zúčtování daně zaměstnavatel, nejsou bohužel k dispozici. Zaměstnanci, kteří podávají sami daňové přiznání, tvoří přibližně 30 % populace zaměstnanců. Celkový objem darů uplatněný v daňových přiznáních se může pohybovat až kolem 18 mld. Kč.