Tomáš Raputa, Ekonomika, 02.08.2011

V druhém dílu seriálu Cesty z krize se podíváme pod pokličku čínského velmi rychlého oživení po krizi, které vyústilo v růst cen nemovitostí a následně i zboží. Jaké prostředky jsou pro Čínu nejvhodnější pro boj s inflací a jaké jsou její vyhlídky do budoucna? Podívejme se na to.

• Čtěte také první díl seriálu: Cesty z krize: Adam Smith by Americe zatleskal

Čína vstupovala do akutní fáze finanční krize jako exportní lokomotiva, uspokojující stále rostoucí poptávku vyspělých zemí po spotřebním zboží. Jak ale Američané v průběhu roku 2008 přestali s nákupy běžného zboží na úvěr a začali šetřit, čínské exporty a s nimi i růst HDP zamířily dolů. (Nutno poznamenat, že strojvůdci této lokomotivy včas zbystřili a už v červenci 2008 zafixovali kurz čínské měny k dolaru, takže čínské zboží zůstalo dále extrémně levné.)

Růst na dluh – jak jinak

Výpadek zahraniční poptávky začala čínská vláda včas řešit. Podporou a dotováním nových obrovských infrastrukturních projektů se zvýšila investiční aktivita a zabránila propadu čínské ekonomiky do recese. Protože čínské banky krize špatných úvěrů příliš nezasáhla, mohly si dovolit v době nejhlubší finanční krize na tyto nové investiční projekty půjčovat místním vládám i soukromým subjektům. Zatímco v západním světě na přelomu let 2008 a 2009 úvěrová aktivita téměř zamrzla, v Číně se zvýšila více než trojnásobně!

Pokračování článku najdete na: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/cesty-z-krize-v-cine-prihoriva/