Pavel Kohout: Tři krize eurozóny v roce 2011: Co na ně může platit a jak na nich může vydělat Česko
Při vyloučení všech nepoužitelných nebo přímo nesprávných řešení zbývají prakticky jen dvě možnosti. Ani jedna z nich není bez chyb.
Zásadní redukce sociálního státu a veřejných výdajů. Výdaje států eurozóny se liší, v průměru však odpovídají výdajům během první nebo druhé světové války. Takto těžkou zátěž nelze vydržet donekonečna. Výdaje států byly sice zvýšeny v důsledku finanční krize, těžiště nerovnováhy evropských veřejných financí však spočívá v chorobně zbytnělém sociálním státu. Je to zřejmé již z předkrizových statistik evropských veřejných financí.
Je tedy třeba vrátit evropský sociální stát na rozumnou úroveň, zhruba na úrovni sociálně-tržního hospodářství, jaké fungovalo během 50. a 60. let v Německu, ve Švédsku nebo ve Francii.
Pokračování článku najdete na Finmagu.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Benzín poprvé od začátku roku zlevňuje! Kam až ceny klesnou?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Udržitelné elektromobily? Ani náhodou. Mechaniků je nedostatek a vozidla končí na vrakovištích
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři