Růst cen ropy, ke kterému došlo v posledních letech, zvyšuje obavy z jejich negativního vlivu na oživení vyspělých ekonomik. Debata se soustředí zejména na sílu jejich vlivu na hospodářství a na hlavní přenosové kanály, studie se většinou zaměřují na Spojené státy a další země OECD. Překvapivě malá pozornost je naopak věnována vlivu cen ropy na rozvíjející se ekonomiky.
Široký pohled přitom ukazuje, že s růstem cen ropy se obvykle nezvedá jen hodnota dovozů, ale překvapivě i HDP. Ukazuje to následující graf, v němž jsou korelace mezi cenami ropy a HDP u 144 zemí naměřené mezi lety 1970 – 2010. Přesněji řečeno, ukazuje cyklický komponent cen ropy a HDP, vylučuje dlouhodobý trend. Červeně je zobrazeno 19 zemí vyvážejících ropu, modře jsou vyznačeny dovozci ropy. Pozitivní korelace znamená, že růst cen ropy doprovází růst HDP a jejich pokles zase pokles HDP.
Z grafu je jasně vidět, že ve více než 80 % případů je korelace pozitivní, co se týče rozvinutých ekonomik je negativní jen v případě USA a Japonska. Jedním z důvodů je to, že u 90 % zemí se pohybují ceny exportů stejným směrem jako ceny ropy.
Zkušenost ze 70. let ukazuje, že vysoké ceny ropy jdou ruku v ruce se slabou ekonomikou. Období vysokých cen ropy ale v posledních letech překvapivě často koresponduje s dobrou globální ekonomickou situací, Spojené státy v tomto smyslu představují spíše výjimku. Zdá se tedy, že ceny ropy tedy obvykle ovlivňuje zejména poptávka. A pokud se podíváme pouze na vliv cen ropy na ekonomiku, vidíme, že není veliký. Zvýšení cen ropy o 25 % u zemí dovážejících tuto komoditu obvykle způsobí pokles HDP menší než 0,5 %, a to v období dvou až tří let. Významnou roli zde hraje zvýšená poptávka po dovozech ze zemí, které exportují ropu. Ta působí pozitivně na ekonomickou aktivitu ve zbytku světa a vyvažuje negativní vliv rostoucích cen ropy.
Uvedené je výtahem z „Oil shocks around the world: Are they really that bad?“, autory jsou Tobias Rasmussen a Agustin Roitman.
Zdroj: VOX