Tuzemská energetická společnost do budoucna jednoznačně sází na rozvoj jaderné energetiky. Chce prodloužit životnost atomové elektrárny v Dukovanech do roku 2025, zvýšit výkon bloků tam i v Temelíně. Počítá také s výstavbou zcela nového jaderného zdroje, potvrdil nový šéf Daniel Beneš před sněmovním zahraničním výborem. Zároveň ale varoval přes nerozvážným odchodem od zahraničních akvizic.
"Rozvoj jaderné energetiky je zcela zásadní prioritou," uvedl Beneš. Mezi další priority řadí také rozvoj obnovitelných zdrojů. Naopak firma v budoucnosti již kromě dokončení nynějších projektů nepočítá s výstavbou nových uhelných elektráren nebo paroplynových zdrojů vyrábějících jen elektřinu. Beneš v souvislosti s dostavbou Temelína uvedl, že tento měsíc dokončí zadávací dokumentaci a odešle ji uchazečům o dostavbu. V polovině příštího roku by měl dostat od uchazečů nabídky. V roce 2013 v létě by se mělo rozhodnout o vítězi a do konce toho roku by měl následovat podpis smlouvy s vítězem tendru. Třetí blok Temelína by měl být uvedený do provozu v roce 2022 nebo 2023 a čtvrtý blok o 18 měsíců později.
S prodloužením životnosti současných čtyř bloků v Dukovanech a výhledově případnou stavbou pátého bloku po roce 2020 počítá i vláda, uvedl nedávno ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.
chce také v příštích letech podle dnešního sdělení Beneše řízeně a uváženě omezovat působení v zahraničí. "Nechceme zmateně divestovat aktiva, která jsme nakoupili, ale zahraničí není naše priorita, naše priorita je Česká republika," řekl šéf . Firma v rámci včera zveřejněných podrobností uvedla, že dosud v zahraničí investovala celkem 71,9 miliardy korun a průměrná roční návratnost těchto investic měřená provozním ziskem (EBITDA) dosahuje 17,6 procenta. Provozní zisk ze zahraničních investic podle firmy letos poprvé překročí deset miliard Kč. V zahraničí se chce do budoucna orientovat hlavně na distribuci nebo obnovitelné zdroje.
očekává, že celkový provozní zisk ze zahraničních akvizic již na konci letoška pokryje 70 procent hodnoty zahraničních investic. „Průměrný roční výnos zahraničních investic měřený hrubým ziskem (EBIT) dosahuje u zahraničních investic devíti procent. Považuji to za dobrý výsledek," řekl Beneš. Za loňský rok by měl dostat ze zahraničních investic dividendu ve výši zhruba tři miliardy korun, z toho největší část bude z Bulharska. Až doposud přitom obdržel na dividendách ze zahraničních investic zhruba devět miliard korun.
Podle ředitele divize International Tomáše Pleskače mají všechny zahraniční akvizice plánovanou návratnost. Mimo jiné se společnosti daří srážet ztráty v sítích. "Například v Bulharsku jsme ztráty snížili o více než 20 procent, za jediný rok v Albánii taktéž o 20 procent, ale reálně spíše o 30 procent, protože výkazy před naším vstupem nebyly příliš korektní," uvedl Pleskač.
Do budoucna se v zahraničí chce více orientovat na regulovaný segment trhu, tedy na distribuci nebo obnovitelné zdroje. Distribuce ale na trhu ke koupi není. "Z toho vyplývá, že se musíme soustředit na projekty v obnovitelných zdrojích," řekl Pleskač. Vzhledem k tomu, že je prioritou energetické společnosti dostavba tuzemské Jaderné elektrárny Temelín, půjdou do obnovitelných zdrojů prostředky, které zbudou.
"V roce 2016 chceme mít 3000 instalovaných megawattů v obnovitelných zdrojích," řekl Pleskač. Ty chce mít především v zahraničí, hlavně v Polsku a Rumunsku, kde se firma zaměří například na větrné projekty. Plán má pomoci splnit například dostavba rumunské větrné elektrárny Fantanele. "Nepředpokládám, že bychom se angažovali do výstavby nových parků v Německu," řekl Pleskač. nechce při svém rozvoji kupovat jednotlivé projekty, ale koupit přímo developerské firmy, které mají v přípravě několik desítek projektů.
Pleskač se zmínil také o prodeji podílu v německém hnědouhelném dole Mibrag, jehož polovinu od získá Energetický a průmyslový holding (EPH). "Je to transakce, která běží, uzavřena bude na konci roku," řekl bez dalších podrobností.
Otazník visí nad budoucností podnikání v Turecku. Tam nyní prodává svůj víc než třetinový podíl v elektrárenské firmě Akenerji, která je společným podnikem s tureckých partnerem Akkök. Podle Pleskače nikdy explicitně neřekl, že tam chce prodávat, ale pouze otestovat, jak by se trh na prodej díval. Nicméně v současné době vyhodnocuje nabídky, které dostal od několika zájemců. "Uvidíme, co nám z té analýzy vyjde," řekl Pleskač. Při rozhodování o případném prodeji však zřejmě bude velkou roli hrát skutečnost, že se výsledky Akenerji zlepšily.
v současnosti vlastní v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy a Turecku 67 zahraničních společností s více než 14.000 zaměstnanci. Do tržeb skupiny přispívají 62 miliardami korun a na stálých aktivech se podílejí čtvrtinou.
(Zdroj: , čtk, Bloomberg)