Víkendový Summit EU přinesl podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho i šéfky MMF Christine Lagardeové přiblížení finální dohody na řešení dluhové krize v Evropě. Jako klíčové body vyrýsoval rekapitalizaci bank řádově o 100 miliard eur, požadavek na odpis 50 až 60 procent řeckého dluhu při dosavadní ochotě bank přistoupit na řádově 40 procent a také požadavek na revizi stávajících smluv o Evropské unii. Finální dohoda padne na Summitu ve středu 26. října. Víkend oficiální závěr nepřinesl, zůstávají tak stále střípky od zdrojů a jednotlivých prohlášení politiků. „Je třeba, abychom ve středu přišli s dohodou, která utiší finanční krizi," zdůraznil Sarkozy.
Podle zdrojů ze Summitu se dohoda na rekapitalizaci bank bude blížit objemu 100 miliard eur. Kapitálová potřeba bank má být kryta nejprve z vlastních zdrojů bank, teprve pak formou navyšování kapitálu ze strany vlád, uvedl zdroj ze Summitu. Banky údajně dosud souhlasí s navýšení spoluúčasti na odpisu řeckého dluhu z červencové dohody o 21 procentech ke 40 procentům, zatímco eurozóna prosazuje odpis 50 až 60 procent řeckého dluhu.
Z tuzemských bank má expozici blízko 5 miliardám korun v Řecku Komerční banka. Ta banka již z řeckých obligací ve svém portfoliu zaúčtovala ztrátu 1,67 mld. Kč. "Pokud by soukromí investoři byli nuceni odepsat 60 % dluhu, musela by banka hodnotu portfolia snížit o další 2,3 miliardy korun, což odpovídá podílu 18,5 % letos očekávaného čistého zisku. Celková ztráta by se tak vyšplhala na 4 miliardy korun. Zprávu vnímáme pro akcie Komerční banky mírně negativně," uvedl analytik Patria Finance Tomáš Tomčány.
„Evropská unie zváží možnost změny stávajících unijních smluv,“ uvedl po summitu EU řekl unijní prezident Herman Van Rompuy. Evropa chce zřejmě tímto prohlášením ukázat, že to se snahou urovnat současné vážné ekonomické potíže a zabránit opakování této krize myslí vážně a že je kvůli tomu připravena i k razantním a dříve jen těžko představitelným krokům. Dojednávání lisabonské smlouvy bylo velmi složité a zdlouhavé, stejně jako její několikaletá ratifikace.
Evropské akciové trhy přijaly první ostřejší rysy záchranného plánu pro eurozónu spíše pozitivně. Hlavní západoevropské burzy vstoupily do první seance týdne se zisky okolo půl procenta. Bankovní index Stoxx Europe 600 Banking v úvodu vyskočil dokonce o více než procento a až 2% zisky si ve Vídni připisovaly Erste Bank a Raiffeisen. Zatímco akcie posilují, evropské dluhopisy reagovaly oslabením.
Český premiér Petr Nečas nechtěl postoj ČR k případným změnám smluv příliš komentovat. Nejprve prý musí proběhnout analýza, jestli je to opravdu nutné. Až pak by se případně rozběhla debata o tom, co konkrétně měnit. "O nějaké změně lisabonské smlouvy vůbec není rozhodnuto," podotkl premiér.
"Já chci říci, že tady je vláda České republiky zavázána svým programovým prohlášením. To znamená, že v případě, že by došlo ke změně primárního práva, v jehož důsledkem by byl přenos pravomocí z národních orgánů na evropské orgány, tak je vláda zavázána ratifikovat tento krok referendem," řekl Nečas.
Po změnách unijních smluv volá například Německo. V sobotu k tomu EU vyzval tamní ministr zahraničí Guido Westerwelle. Změny by měly zajistit mimo jiné to, že státy, které budou čerpat peníze ze záchranného fondu eurozóny, bude možné dát pod zahraniční rozpočtový dohled.
Tenze ohledně podoby využití rozšířeného fondu EFSF přetrvávají mezi Německem a Francií. Německá kancléřka na společné tiskové konferenci se Sarkozym vyzvala Itálii k dalším krokům na zvládnutí krize. Itálie je označována společně se Španělskem za další možné oběti dluhových potíží, do nichž by se mohla krize z Řecka přelít. Ani navýšená podoba EFSF by v případě zasažení Španělska a Itálie zřejmě nestačila, právě kvůli tomu se evropští lídři snaží najít i možnosti, jak posílit EFSF ovšem bez toho, že by se dál navyšovaly garance od členských zemí eurozóny. Ty nyní činí 780 miliard eur, což fondu dává reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. "Dohoda je obsahově na stole, nyní je úkolem řádově během 24 hodin doladit technické detaily," uvedl zdroj ze Summitu.
Právě spory o to, jakým způsobem to udělat, evropské diplomaty i politiky zaměstnávají už řadu dní i týdnů. Jde třeba o to, jestli by do toho měla být zapojena i Evropská centrální banka (ECB) nebo ne. Merkelová opět podotkla, že ministři financí předpokládají řešení bez jejího zapojení. Jenže někteří diplomaté podotýkají, že to by nemuselo stačit trhům, které se politici už dlouho a zatím neúspěšně snaží uklidnit.
Navíc by šlo o určitou porážku pro Francii, protože za zapojení ECB hodně bojovala právě Paříž. Ta chtěla, aby EFSF získal bankovní licenci, a mohl si podobně jako jiné banky půjčovat od ECB peníze. Tím by v podstatě fond mohl získat "neomezené" množství prostředků. Merkelová ale podotkla, že toto řešení by nebylo v souladu se smlouvami.
Lídři Evropské unie v neděli po summitu eurozóny ujistili, že ve středu předloží komplexní balík pro řešení dluhové krize a zklidnění napjaté situace, která ohrožuje budoucnost eura i výhledy evropské ekonomiky. Na víkendová jednání naváží zřejmě v úterý ministři financí eurozóny a ve středu pak ministři financí celé "sedmadvacítky a následně i šéfové států a vlád EU a eurozóny.
(Zdroj: čtk, AP, mediafax, Bloomberg)