Tito čtyři politici mají na povel akciové trhy!

Možná jste někdy četli obligátní poučky z prologů učebnic o kapitálových trzích, v nichž se píše, že akcie jsou indikátorem vývoje ekonomiky a křivka jejich cen zhruba o půl roku předbíhá tvar hospodářského cyklu. A tak, pokud klesají zisková očekávání firem, poptávka začíná slábnout, úrokové sazby hrozí růstem, růžky vystrkuje inflace a všichni jsou zatraceně bezstarostní, začínají padat akcie. A naopak: Když firemní guidances věští zárodečnou lovestory, paní na úřadech práce jen frustrovaně krčí rameny, úrokové sazby jsou na lopatkách, inflace se už neprobírá ani na školách a všichni jsou zatraceně otrávení, začínají růst akcie. Tuto stránku si prosím v učebnicích vytrhněte, jde o starý koncept nereflektující novou filozofii role státu v ekonomice, jež se utvářela posledních pár dekád a jejíž vývoj kulminoval první ráno po pádu Lehman Brothers. Tehdy stát začal metamorfovat v obří oliheň, politici chodili do práce v kombinézách supermanů a z daňových poplatníků se stali podnikatelští sponzoři. Doposud průběh hospodářského, potažmo tržního cyklu vycházel z nekonečného počtu rozhodnutí soukromých podnikatelů, korporátních manažerů, více či méně naštvaných akcionářů a zhrzených věřitelů. Tento stav patří minulosti. Agenda „tvůrců trhu“ se přesunula na stoly byrokratů. Stále větší objem prostředků protékajících skrze státní finance, nové evropské superorgány a superfondy s obrovskou mocí ovlivňovat vše živé v kombinaci s tradiční politickou „obětavostí“ v záři kamer nastolily novou realitu: Managing hospodářského cyklu a akciových trhů se stal rutinní náplní práce novodobých úředníků. Úřednický cyklus, či politické rally: Termíny, jež na parketu, žel všem bohům, domestikují. Nejvýznamnější politický kvartet levitující nad evropskými trhy představujeme níže...

Politické kvarteto, jež rozdává trhům karty: Čtěte na iPOINT