Řecko je jen velmi malou ekonomikou a i kdyby zítra došlo k jeho defaultu a odchodu z eurozóny, v principu se nic neděje. Otazník však visí nad tím, co se stane v jiných zemích - zda bude jejich politika nadále v souladu s tím, aby zůstaly v eurozóně. Pro Bloomberg to uvedl William White, který stojí v čele výboru pro ekonomické přehledy v OECD. Podle jeho názoru je odpověď na uvedenou otázku kladná.
Je také možné, že trhy zpanikaří, uvedl White. Dodal ale: „Na základě toho, co vím o snahách Irska, Portugalska a Španělska o zlepšení jejich fiskální situace a strukturální konkurenceschopnosti se domnívám, že tyto země jsou Řecku na míle daleko.“ To je svými problémy výjimečné. O každé zemi, která by jen uvažovala o opuštění eurozóny, přitom platí, že se vystavuje „enormním nákladům“. Mezi ně patří odliv kapitálu, který by spustila hrozba devalvace. To by obratem mohlo vést k bankrotu celého bankovního systému.
„Řekové se mohou rozhodnout, že unii opustí. Pokud tak ale učiní, bude to nezákonné,“ řekl také White. Nejlepší by podle něho v současné situaci bylo, pokud by se věřitelé snažili dosáhnout dohody, „která je v zájmu všech“. Vedle toho musí dojít k silnější spolupráci na fiskální úrovni a ke strukturálním reformám.
Gerard Lyons, hlavní ekonom Standard Chartered, se domnívá, že současná situace v eurozóně nemá snadné řešení. Je patrné rozdělení eurozóny na jádro a periferii, jádro přitom bude periferii dále podporovat, jen pokud ta bude splňovat tvrdé podmínky. A Řecko toho „možná již není schopno“. Nejlepší by podle ekonoma bylo rozdělení eurozóny na „dvojrychlostní euro“. Tato varianta je ale nyní odmítána, můžeme proto doufat, že rychle proběhne řecké referendum, které umožní „návrat tam, kde jsme byli před pár dny“.
Pokud Řecko odejde z měnové unie, neznamená to, že musí odcházet i jiné země. Otázka nákazy je ale relevantní a netýká se pouze trhů. Italové se například mohou rozhodnout, že začnou vybírat své vklady z bank a nákaza se začne šířit tímto kanálem, domnívá se Lyons.
(Zdroj: Bloomberg)