Studie: Evropská energetika si vyžádá bilionové investice

Evropská energetika si v příštích 15 letech vyžádá investice kolem jednoho bilionu eur (asi 25 bilionů korun). Souvisí to s rostoucí spotřebou energií, která ve střední a východní Evropě do roku 2025 vzroste zhruba o třetinu. Vyplývá to z aktuální studie sítě poradenských společností KPMG Power Sector Development in Europe.

Významnou roli při financování energetických projektů budou podle studie hrát banky, které svými úvěry pokryjí až 60 procent potřebného kapitálu. "Většina představitelů dotázaných bank předpokládá, že v následujícím roce jejich energetická portfolia stabilně porostou. Šanci na financování budou mít zejména vhodně strukturované projekty," uvedl Otakar Hora, partner KPMG Česká republika.

Evropská energetika bude muset investovat do výroby, distribuce, snižování škodlivých emisí, modernizace stárnoucí infrastruktury a do obnovitelných zdrojů. Jen výdaje na rozvoj přenosových sítí odhadl evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger na 140 miliard eur (asi 3,5 bilionu korun).

"Hospodářská recese měla na sektor energetiky jenom krátkodobý dopad. V současnosti je oživení evropské ekonomiky podpořené zlepšujícím se investičním klimatem a rostoucí důvěrou spotřebitelů. Doprovází ho také rostoucí poptávka po energii," dodal Hora.

Růst spotřeby energie v západoevropských státech bude podle studie v příštích letech činit asi 21 procent a bude tak pomalejší než ve východní Evropě. Největší investice podle studie půjdou do modernizace uhelných elektráren a do staveb větrných a solárních zdrojů. Naopak rozvoj jaderných elektráren zůstává nejasný.

Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška však nedávno varoval, že energetické firmy v současnosti zdráhají investovat v Evropě kvůli vysoké míře regulace a dalším ekonomickým problémům. "Firmy považují evropský trh za nesrozumitelný. Do investic se nyní budou pouštět jen velké státní podniky jako například ČEZ (757 CZK, -0,46%)," řekl.

Bartuška také upozornil, že řada evropských zemí nepřistupuje k energetice zodpovědně a spoléhá hlavně na dovoz elektřiny. "Evropa proto směřuje k deficitu elektřiny," uvedl. Evropské orgány podle něj členským zemím dávají ambiciózní cíle například ve snižování energetické náročnosti či zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které však nejsou splnitelné všechny naráz.