Za současnou dluhovou krizi může zbabělé, nezodpovědné a populistické chování politiků, nikoliv trhy, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že doba žití na dluh definitivně skončila a od reprezentace eurozóny neočekává razantní opatření, která by dokázala uklidnit trhy. Pro příští rok v tuzemské ekonomice připouští recesi, růst v řádu několika desetin procenta vidí jako optimistický scénář.
Podle Miroslava Kalouska nyní čelíme pádu mýtu o tom, že jsou vlády zodpovědné za trvalý růst životní úrovně. Finanční disciplína států se trvale zhoršuje s tím, jak vlády neodpovědně podléhaly tlaku voličů a financovaly stát z deficitů. „Nyní vidíme, že státní dluhopisy přestaly být nejbezpečnější investicí,“ řekl Kalousek.
Česká vláda podle Kalouska v současnosti nemá velký manévrovací prostor, domnívá se ministr financí. Cesta podle něj vede přes zvyšování efektivity a snižování nákladů státu. „Vláda může nést odpovědnost za skutečně hendikepované občany, ale těch nemůže být polovina národa,“ sdělil Kalousek.
Současně připomněl, že samotné politické reprezentace mají omezené možnosti. „Nejsem velkým optimistou. Nepředpokládám, že by evropský politický establishment dokázal provést opatření, která by zastavila krizi. Jedná se totiž o krizi důvěry,“ uvedl Kalousek. V rámci výhledu pro tuzemskou ekonomiku Kalousek připustil, že může dojít na recesi. „Růst v řádu desetin procenta je ten optimistický scénář, k recesi může dojít,“ uvedl Kalousek pro dnešní HN. Již dříve přitom připustil, že situace se může dále zhoršit. Podle ministra MF pracuje na třech scénářích (vývoje ekonomiky), z nichž chce do konce roku vybrat jeden. Připouští tak novelu zákona o státním rozpočtu na příští rok, protože jeho příjmy jsou samozřejmě podloženy očekáváním růstu tuzemské ekonomiky.
Kalousek neočekává, že na dnešním setkání ministrů financí eurozóny dojde k přijetí razantních protikrizových opatření, která by uklidnila finanční trhy. Schůzka bude projednávat, jak posílit "palebnou sílu" záchranného fondu eurozóny EFSF. Ta by měla podle dřívějších dohod stoupnout na zhruba bilion eur, jenže zatím je třeba doladit to, jak to provést. Situaci komplikují obavy, že původně slíbené navýšení je poměrně ambiciózní a že by síla fondu mohla být zvýšena o něco méně. To včera jasně připustil šéf fondu Regling, když směrem k německým zákonodárcům pronesl, že posílení EFSF prostřednictvím pákového efektu 4 až 5násobně již není kvůli podmínkám na trhu možné. Poslanec a parlamentní mluvčí kancléřky Merkelové pro rozpočtové otázky Norbert Barthle řekl před jednáním výboru novinářům, že výše pákového efektu bude ponechána na rozhodnutí analytiků trhu. „Když ale tyto nástroje přijdou na trh, jistě nedosáhnou původně očekávaného faktoru 5. Pákový faktor by mohl být 3 až 4násobný, pokud se dostaneme na úroveň zajištění 20 až 30 procent," citovala jeho slova agentura Reuters.
Ministři se také budou zabývat tím, zda uvolnit či neuvolnit další miliardy eur v půjčkách pro Řecko. Jde o osm miliard od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jenže uvolnění této sumy partneři Řecka podmiňují písemnými závazky od tamních politických sil, že budou pokračovat v úsporách a reformách, ať už bude u moci kdokoli z nich. Volby se v Řecku konají v úvodu příštího roku.
Pesimisus vůči jednání politiků s Miroslavem Kalouskem sdílí i Miloš Zeman, který na XI. Fóru Zlaté koruny to řekl, že čeští politici žijí pouze od jedněch parlamentních voleb k druhým, a dokud nás nezasáhne druhá, daleko tvrdší vlna ekonomické krize, není naděje na řešení.
„Za krizi částečně mohou daňoví neplatiči, jak jsme mohli vidět na případu Řecka. Velkou vinu ale nesou politici, kteří nebyli schopní přijmout zákon o prokazování příjmů,“ uvedl Zeman. Z toho, že tento zákon neexistuje, obvinil svou bývalou stranu ČSSD, která podle něj normu ve Sněmovně zablokovala, aby bývalý předseda sociální demokracie Stanislav Gross nemusel dokazovat původ svých příjmů.
„Politici i v dobách ekonomické prosperity zvyšovali deficity státních rozpočtů,“ upozornil Zeman. „Jejich vina ale spočívá také v tom, že nezvyšují objem investic. Tím podle něj vzniká fascinace růstem HDP, aniž by to přinášelo skutečný růstový efekt.
„Politici musí dělat všechno proto, aby si znepřátelili společnost, musí se naučit sahat k nepopulárním opatřením. Neobracet se ke třiceti procentům pitomců, kteří se nechávají nachytat na třinácté platy a plenky bez daně, ale k sedmdesáti procentům, která mají zájem o slušný život a myslí do budoucnosti,“ dodal Zeman a vyzval k tomu, aby daňová progresivita více zasáhla především ty, kteří podle něj mnohdy pochybně zbohatli. Obyčejní daňoví poplatníci by měli odvádět méně.
(Zdroj: čtk, mediafax, HN)