Aktualizováno Česká republika se bude snažit odvrátit půjčku asi 90 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu pro eurozónu až do poslední chvíle, rezonuje dnešní vyjádření premiéra Petra Nečase pro Lidové noviny s postojem prezidenta i ministra financí. Česká vlády by podle slov jejího předsedy mohla vydat souhlas s úvěrem, pouze pokud se do této půjčky zapojí všechny země Evropské unie mimo eurozónu.
„Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace, řekl LN premiér Nečas.
Na dotazy novinářů dnes po poledni Nečas uvedl, že se osobně kloní k tomu, aby se ČR mezinárodní pomoci neúčastnila. Nechce ale prý dávat k této věci silná vyjádření, protože podmínky dohody evropských lídrů podle něho stále nemají jasnou podobu. Premiér dále uvedl, že nechce zodpovědnost za rozhodnutí zbaběle přehrávat na ČNB, ale konečnému rozhodnutí bude vyžadovat vyjádření bankovní rady centrální banky.
Vláda podle premiéra bude o věci jednat zítra. Je možné, že o českém zapojení do pomoci eurozóně bude už hlasovat, může ale rozhodnutí i odložit. Nečasův postoj podpořil předseda VV Radek John, vedení TOP 09 naopak trvá na tom, že by se ČR neměla vyčleňovat z hlavního proudu EU.
Politické špičky eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i dalších zemí EU a fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. ČR by měla poskytnout zhruba 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.
"Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl včera pezident Václav Klaus.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) si ale ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny. Jde podle něj o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí. Chce se ale pokusit dojednat nižší podíl ČR na pomoci, pokud to bude možné. "Osobně se domnívám, že Česká republika si může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem," prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek.
Kromě ČR mají ze zemí mimo eurozónu platit už jen Poláci, Švédové, Dánové a Britové. V současnosti to ale spíš vypadá, že ostatní země půjčky dají. Vláda se tak bude muset rozhodnout o zaplacení 90 miliard korun v horizontu několika dní.
"Pokud se bavíme o případných penězích na záchranu eura, nebavíme se o tom, že by tento krok znamenal snížení mezd státních zaměstnanců nebo snížení příjmů důchodcům, kterým by se brala poslední skýva chleba. Znamená to pouze to, že ČNB vezme část svých finančních rezerv a poskytne je MMF. Takový krok pak znamená, že se mění jen alokace státních rezerv," kontroval stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. MMF je podle Mládka preferovaným věřitelem, a je tak schopný své peníze vymoci i z těch nejzadluženějších zemí. "MMF tak naše rezervy dokáže spravovat stejně dobře a možná i lépe než lidé z ČNB," dodal.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer včera k tématu uvedl, že rozhodování o případném vydání pomoci bude velmi zvažovat a rozhodování nebude snadné. "Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dnes je doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty a člověk má radši těch rezerv více než méně. Musím říci, že pokud vláda za námi přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet. Musím říci, že to bude podstatně těžší rozhodování než dříve. Je totiž plno nových nejistot," řekl včera Singer.
(Zdroj: Lidové noviny, MediaFax, ČTK)