České právo umožňuje uzavřít smlouvu ústně nebo písemně. Ve většině případů je volba ponechána na smluvních stranách, ale pro některé typy smluv je písemná forma výslovně zákonem vyžadována,  například pro smlouvu o převodu nemovitostí nebo cestovní smlouvu. Nedodržení tohoto požadavku vede k neplatnosti smlouvy.

Soubor dat jako list papíru

Chápání písemné formy nečinilo dříve žádné obtíže, jelikož základem písemné formy vždy byl písemný text listiny, v němž byl obsažen příslušný projev vůle. Smlouva v písemné formě vznikla tak, že zájemce písemně přijal písemný návrh na uzavření smlouvy, který obdržel od nabízejícího.

S rozvojem nových komunikačních technologií, jako je email a internet, začalo dříve jasné chápání písemné formy činit potíže. Nové komunikační technologie totiž umožňují šířit text stejně jako dříve klasická pošta, ale s tím rozdílem, že dříve byl text napsán na hmotném listu papíru, zatímco nyní je tvořen souborem elektronických dat. Text v takové podobě lze zobrazit v přístroji, který je schopen tato data převést opět do psané podoby.

Právo na tento vývoj zareagovalo a za určitých podmínek považuje jednání učiněné pomocí elektronických prostředků za jednání v písemné formě. Těmito podmínkami jsou skutečnosti, že tyto prostředky umožňují zachytit obsah jednání a určit jednající osobu.

Samotná platnost jednání učiněného v písemné formě je dále podmíněna vlastnoručním podpisem, který vystihuje jedinečnost jednající osoby. Právo se muselo vývoji technologií přizpůsobit i v tomto ohledu, a vlastnoruční podpis tak může být v obvyklých případech nahrazen mechanickými prostředky  (např. razítkem), reprodukcí (naskenováním) či elektronickým podpisem, pokud bylo k jednání použito elektronických prostředků.

Smlouva o pohledávce platně nevznikla

Otázku písemné formy smluv při použití nových komunikačních prostředků už několikrát řešil Nejvyšší soud. Před téměř třemi lety vydal dvě důležitá rozhodnutí.

První se týkalo platnosti smlouvy o postoupení pohledávky, kterou uzavřely dvě osoby pomocí emailové komunikace. Smlouva o postoupení pohledávky musí mít ze zákona písemnou formu. Dlužník u soudu zpochybňoval platnost smlouvy o postoupení, protože dle jeho názoru nebyla uzavřena v písemné formě.

Nejvyšší soud vyložil, že email je moderní elektronický prostředek pro přenos obrazů i textu, který dovoluje jednoznačně zachytit obsah jednání i určit jednající osobu. Splňuje tak podmínky pro přiznání písemné formy. Soud ale dále zkoumal, zda bylo jednání platné, tedy zda byl písemný úkon podepsán jednající osobou. Emailová korespondence smluvních stran elektronickým podpisem podepsána nebyla. Zákon ale vyžaduje nahrazení vlastnoručního podpisu elektronickým v případech, kdy je jednání činěno elektronickými prostředky. Jinak písemnosti nelze považovat za podepsané. Nejvyšší soud proto ve zmiňovaném případě uzavřel, že smlouva o postoupení pohledávek nebyla platně uzavřena.

Stejný osud potkal cestovní smlouvu

Ve druhém případě řešil Nejvyšší soud otázku platnosti cestovní smlouvy uzavřené pomocí formuláře, nazvaného „závazná přihláška k zájezdu“ a vystaveného na webové stránce cestovní kanceláře. Zájemkyně tento formulář vyplnila a odeslala jej cestovní agentuře. Následně se však nemohla kvůli nemoci objednaného zájezdu zúčastnit. Cestovní agentura se po ní domáhala uhrazení storno poplatků, které ovšem odmítala zaplatit, protože cestovní smlouva podle ní vůbec nevznikla.

Nejvyšší soud jí dal za pravdu. Zákon vyžaduje, aby cestovní smlouva byla uzavřena v písemné formě s tím, že návrh předkládá zájemci cestovní kancelář. Soud nepovažoval vystavený formulář za návrh cestovní smlouvy, protože nebyl určen konkrétnímu zájemci, ale kterémukoli návštěvníkovi webových stránek. K tomu soud doplnil, že takový formulář nesplňuje ani požadavek písemné formy.

Důvod byl podobný jako v předchozím případě: k platnosti je podle zákona vyžadován podpis, v daném případě elektronický. Formulář však nebyl opatřen elektronickým podpisem cestovní kanceláře ani zájemce. Nejvyšší soud proto uzavřel, že cestovní smlouva platně nevznikla.

Písemná forma na internetu rovná se elektronický podpis

Dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazují na úskalí spojená s písemnou formou v prostředí internetu. Přesto není důvod se uzavírání smluv přes internet bát. Je jen třeba mít na paměti důležitou věc: pokud zákon vyžaduje písemnou formu určité smlouvy, musí být taková smlouva, je-li uzavírána pomocí internetu, vždy opatřena elektronickými podpisy.