Aktualizováno Růst čínské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil na 8,9 procenta, nejnižší tempo za poslední dva a půl roku. Za zpomalením stojí nižší poptávka z krizí zmítané Evropy po čínském zboží, oslabování realitního trhu a boj Pekingu s inflací. Rostou tak tlaky na čínskou vládu k uvolnění měnové politiky.
HDP Číny rostlo v závěrečném čtvrtletí roku 8,9% tempem, zpomalilo tak z 9,1% tempa ve třetím kvartále. Růst přesto překonal očekávání analytiků (Bloomberg) na úrovni 8,7 procenta. Podle některých z nich setrvání růstu nad 8procentní hranicí signalizuje „měkké přistávání“, nikoli tvrdý dopad, jak se trhy v poslední době obávají.
Mezikvartální růst hospodářství činil 2 % a taktéž tak zpomalil z 2,3 % ve 3Q. Ekonomický růst za celý rok 2011 dosáhl tempa 9,2 %, zpomaleného z 10,4 % v roce 2010. Průmyslová výroba v prosinci vzrostla meziročně o 12,8 % z 12,4 % v listopadu, zatímco analytici dle mediánu odhadů pro Bloomberg předpokládali 12,3 %. Maloobchodní tržby ve stejném měsíci zrychlily růst na 18,1 % z 17,3 % v listopadu, přičemž analytici očekávali mírné zpomalení na 17,2 %.
Vývoj HDP Číny za posledních 10 let

„Zpomalující růst HDP ponechává určitý prostor pro posun politiky směrem k prorůstovým opatřením po dosti dlouhém cyklu upevňování,“ komentovala data Jing Ulrich z Chase. „V tomto kritickém bodě stojí politici před úkolem učinit opatření, která posílí domácí poptávku bez toho, aby narušila postup směrem k potlačování inflačních tlaků,“ dodala analytička.
Komunistické vedení země zpřísnilo v polovině roku úvěrovou a investiční politiku, aby schladilo přehřátou ekonomiku. V posledních měsících však vláda změnila svůj postup a začala slibovat více půjček na pomoc průmyslu, který se potýká s dopady poklesu poptávky po čínských výrobcích v zahraničí. Hrozí zde tak ztráta pracovních míst a případné sociální nepokoje.
Komisař statistického úřadu Ma Ťien-tchang uvedl, že zpomalení růstu je v souladu s vládním plánem. Ideální situací je podle něj růst v rozmezí 8,5 až devět procent a nízká inflace.
Právě s vysokou inflací problémem přehřátého trhu s nemovitostmi musí Peking bojovat. Míra inflace v prosinci loňského roku zpomalila na 4,1 procenta z červencových 6,5 procenta, což byla nejvyšší hodnota za 37 let. Vzhledem k oslabení inflačního tlaku na konci roku a špatným výhledům exportu tak rostou spekulace, podle nichž by vláda mohla měnovou politiku opět částečně uvolnit a oživit tak ekonomiku. Právě na těchto spekulacích dnes rostly asijské akciové trhy. Shanghai Composite Index posílil o 3,9 procenta, nejvíce od října 2009.
Podle expertních odhadů může letos druhá největší ekonomika na světě počítat jen s růstem mírně přes osm procent. Ještě v roce 2010 přitom Peking zaznamenával růst 10,4 procenta. V druhém čtvrtletí roku 2009 dosáhla čínská ekonomika růstu pouhých 7,9 procenta. Čína je jedním z největších dovozců a pomalejší ekonomický růst by mohl mít globální dopad, pokud sníží poptávku po železné rudě, průmyslových součástkách a dalším zboží z Austrálie, Brazílie či jihovýchodní Asie.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)