Řecko se ve snaze o snížení fiskálních deficitů dostává do extrémních problémů. Důvodem je způsob, jakým začala ekonomika na novou politiku reagovat. Ten samý vývoj se přitom objevuje ve Španělsku, později k tomu může dojít i v dalších zemích (Itálii, Francii a Portugalsku). Když totiž ekonomika slábne, v určitém bodě se objeví jiná dynamika, která vede k dalšímu poklesu a restriktivní fiskální politika již nesnižuje deficity.
Uvedenou past nesmíme nechat sklapnout. V případě zemí, které implementovaly správnou politiku, již v souvislosti s poskytovanou pomocí neexistuje riziko morálního hazardu. Týká se to zejména velkých nákupů vládních dluhopisů ze strany ECB, jejichž cílem je snížení sazeb. Tyto nákupy by pro ECB byly méně nebezpečné než financování bank s tím, že následně budou banky financovat jednotlivé vlády (ani samotné banky tuto politiku nepodporují). A nákupy by byly mnohem méně nebezpečné než politika dalšího fiskálního utahování v době, kdy se jasně objevuje dynamika dalších a dalších poklesů.
Pokud totiž ekonomika zeslábne, ekonomická aktivita klesá a restriktivní fiskální politika již deficity nesnižuje. Výsledkem jsou pokusy o další utažení fiskální politiky, atd. Základem této dynamiky může být ukončení činnosti společností a pokles investic, což se v posledních třech letech děje v Řecku a Portugalsku. V těchto dvou zemích a ve Španělsku je také patrný prudký nárůst nezaměstnanosti, který vede k obavám z budoucnosti, k silnému poklesu poptávky domácností a k dramatickému propadu reálných mezd.
Ve všech třech zemích tak s rostoucí daňovou zátěží a klesajícím produktem klesají daňové příjmy, což můžeme přirovnat k efektu Lafferovy křivky. Když se daná země do této dynamiky dostane, nemá smysl daňovou zátěž dále zvyšovat, či snižovat vládní výdaje. Tyto kroky by vyvolaly ještě prudší propad ekonomiky a daňových příjmů.
U zemí, které nevratně implementovaly restriktivní fiskální politiku, již ECB nic nebrání v tom, aby jim pomohla velkým nákupem vládních dluhopisů namísto toho, aby prováděla nákupy malé, jako tomu je v současnosti. To by snížilo sazby u nově vydaného vládního dluhu, ale i u bank a nefinančních firem.
(Zdroj: Natixis)