Investorské pasti: Pozor na bubliny, aneb odkud přichází (opravdu) mráz?

V prvním dílu jsme načali problematiku „bubbles:“ Odkazem na zřejmě nejznámější příklad historické bubliny jsme si ukázali, že finanční krize nejsou zdaleka ničím novým. Tedy… Ne tak docela. Zatímco kvalitativně jde pochopitelně o totéž, dnešní kapitálově globalizovaná společnost dává projevům těchto katastrof kvantitativně nový rozměr. Krize tedy nejsou ničím novým, nicméně v současném světě se stávají nadnárodním fenoménem, a mají tak ničivou moc tsunami. Východiskem krize jsou takřka vždy prudké ceny aktiv mající za následek erozi majetku a nesplatitelnost dluhů. Je zvláštní, že o bublinách cen aktiv, jejichž splasknutí stojí na počátku řetězce krize, toho víme stále zhruba tolik jako o teorii Velkého třesku. Každý tábor expertů viní z krize své ideové protivníky, zcela bez logiky ovšem není názor považující za nutnou podmínku pro vznik bubliny přebytečnou likviditu v systému. V tom případě bychom se ovšem mohli v současnosti nacházet přímo u paty bezprecedentní megabubliny: Úrokové sazby jsou historicky nejníže a byly, resp. zůstanou tak ještě zřejmě hodně dlouho. Peníze jsou „za babku“ a svět je dnes z pohledu globálních investorů dětským pískovištěm: Tam, kde dneska stojí nová „bábovička,“ může po lehkém poryvu sentimentu zet hluboký kráter. Pojďme se podívat na další potenciální ohniska cenových bublin dle MoneyCNN/Fortune, spolu s expertem v tomto oboru, profesorem Didierem Sornettem, profesorem na Švýcarském federálním technologickém institutu.

3) Akcie „shales,“ tedy společností těžících zemní plyn ukrytý v pravěkých břidlicích, ležících kilometry pod zemským povrchem. Z břidlic se stal fenomén, neboť se odhaduje, že zásoby plynu by pokryly americké energetické potřeby pro příštích 45 let. „Akcie společností jako Range Resources, či Southwestern Energy za posledních pět let vzrostly o 72, resp. 160 %,“ píše server. Již tak nízké ceny zemního plynu nicméně tlačí nová potenciální naleziště ještě níže. „Všichni sází na to, že ceny zemního plynu půjdou dále nahoru,“ upozorňuje na opačná očekávání analytik Fadel Ghett z Oppenheimer a lakonicky dodává svůj názor: „Já to tak nevidím.“

Druhý díl potenciálních investorských pastí, čtěte na iPOINT