V zemích OECD dochází k přerozdělení příjmů směrem od mezd k ziskům firem. Kvůli krizi se tak nyní děje i v zemích, kde předtím podobný posun neprobíhal, tedy ve Francii, Itálii, Španělsku a Velké Británii. Je to pochopitelné, protože nezaměstnanost vzrostla, vyjednávací síla zaměstnanců oslabila, firmy procházejí restrukturalizací a čelí konkurenci z rozvíjejících se ekonomik. Je ale tento vývoj pozitivní?
Odpověď je kladná tehdy, pokud firmy dříve dosahovaly nízké ziskovosti, která bránila investicím a vyšší zaměstnanosti a podkopávala dlouhodobý růst. Do krize roku 2008 tomu tak bylo ve Francii, Itálii a Španělsku. Pokud ale firmy dosahují velmi vysoké ziskovosti, která reálné ekonomice neprospívá, je odpověď záporná. V takovém případě vedou zisky spíše k hromadění finančních rezerv, k odkupu akcií, vysokým výplatním poměrům, apod. Takovou situaci lze pozorovat v USA a ve Velké Británii. V Japonsku a Německu vede vysoká ziskovost především ke snižování dluhu a akumulaci finančních rezerv, stimuluje ale také investice a zaměstnanost.
Vývoj zisků po úrokových nákladech, daních, před a po dividendách spolu s dividendami (jako poměr HDP) v USA ukazuje první graf. Situaci v Německu ukazuje graf druhý.
(Zdroj: Natixis)
Nárůst ziskovosti německých firem vede především k vyšším dividendám a od roku 2006 jde ruku v ruce s rostoucí zaměstnaností. Od roku 2002 dochází ke snižování dluhu německých společností a ty dnes drží velkou zásobu hotovosti. V USA se v důsledku vyšších zisků zlepšila schopnost samofinancování, zaměstnanost i investice ale poklesly. Zisky se využívají především ke snížení dluhu a odkupu akcií.
Vyšší zisky japonských firem podporovaly až do roku 2008 růst investic, ale ne zaměstnanosti. Japonské firmy drží velmi velký objem hotovosti a pokračují s oddlužením. Ve Francii vede růst ziskovosti k vyplácení vyšších dividend, stimuluje však i investice. Růst zaměstnanosti je jen slabý, firmy hromadí hotovost, vydávají nové akcie a zvyšují zadlužení. Pohled na Itálii ukazuje, že investice klesají, roste ovšem zaměstnanost, a to rychlým tempem. I zde firmy zvyšují svou zásobu likvidity, i když financování investic úvěrem narostlo.
Ve Španělsku ziskovost firem mezi lety 2003 – 2008 poklesla, následně se ale prudce zlepšila. Schopnost samofinancování zkolabovala v roce 2009. Stabilní a velmi vysokou ziskovost bylo možné pozorovat ve Velké Británii již od 90. let. Doprovázela ji vysoká schopnost samofinancování, vysoké dividendy a prudký pokles investic. Zaměstnanost stagnuje již od roku 2000 a firmy drží velký objem rezerv.
Je tak patrné, že velmi vysoká ziskovost může vést k tomu, že zisky nejsou směřovány do reálné ekonomiky. Nízká ziskovost ovšem brání vyšším investicím a vede k vysokému zadlužení. Žádný ideální model neexistuje, v principu je třeba vysoké ziskovosti, která se projeví v investicích tak, jako tomu je do určité míry v Japonsku.
(Zdroj: Natixis)