Evropská komise aktuálně představila návrh komplexní reformy pravidel EU o ochraně údajů z roku 1995. Jejím cílem je posílit právo na soukromí na internetu a stimulovat digitální ekonomiku Evropy.

Důvodů k reformě je hned několik. Sběr, využití i přístupnost údajů se v důsledku technologického pokroku a globalizace zásadně změnily. Sedmadvacet členských států EU navíc přijalo pravidla z roku 1995 různými způsoby, což vedlo k odlišnostem v jejich prosazování. Jednotný právní předpis má odstranit současnou roztříštěnost i nákladnou administrativní zátěž.

Současný právní rámec ochrany osobních údajů je tvořen hlavně evropskou směrnicí z roku 1995, která se měla stát vzorem pro členské státy pro přijetí jejich vlastní úpravy v oblasti ochrany osobních údajů. Teoreticky vzato měla na základě této směrnice vzniknout poměrně jednotná evropská úprava ochrany osobních údajů (jednotný evropský standard), nicméně na základě směrnice bylo umožněno, aby si členské státy upravily některé aspekty odlišně od úpravy obsažené ve směrnici. Tím ale docházelo a dochází k celé řadě střetů a pochybností při aplikaci jednotlivých právních pravidel a principů.

Proto Komise navrhla komplexní reformu směrnice z roku 1995 a souvisejících předpisů, která by měla zajistit větší stupeň jednotnosti národních úprav. Předložený návrh Komise se jeví jako poměrně složitý právní dokument čítající 119 stran, ve kterém se navrhuje například následující:

-  vznik jediného souboru předpisů o ochraně údajů platného v celé EU;

-  odstranění nadbytečných administrativních požadavků, jako je oznamovací povinnost podniků;

-  místo současné povinnosti podniků oznamovat všechny činnosti týkající se ochrany údajů orgánům dozoru nad ochranou údajů – což je požadavek, z něhož plynou nadbytečné administrativní úkony a náklady pro podniky – nařízení stanoví zvýšenou odpovědnost těch, kdo osobní údaje zpracovávají;

-  organizace budou spolupracovat s jediným vnitrostátním úřadem pro ochranu údajů v té zemi EU, kde mají své hlavní sídlo. Stejně tak se budou lidé moci obracet na úřad pro ochranu údajů ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU. Pro každé zpracování údajů vyžadující souhlas se jasně stanoví, že je nutné jej získat výslovně a nikoliv na základě předpokladu;

-  přístup k vlastním údajům bude jednodušší a bude možné své osobní údaje snáze přenášet od jednoho poskytovatele služeb k dalšímu (právo na přenositelnost údajů);

-  „Právo být zapomenut“ pomůže lépe se vypořádat s riziky spojenými s ochranou osobních údajů on-line: v případě neexistence legitimních důvodů pro uchovávání údajů bude možné údaje vymazat;

-  předpisy EU musí být použitelné, nakládají-li v zahraničí s osobními údaji podniky, které působí na trhu EU a nabízejí své služby občanům EU;

-  nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny, tak aby mohly lépe prosazovat předpisy EU ve své zemi. Tyto úřady budou zmocněny ukládat pokuty podnikům, které porušují předpisy EU o ochraně údajů. To může vést k sankcím až do výše 1 milionu EUR nebo 2 % celkového ročního obratu podniku;

-  nová směrnice bude aplikovat obecné zásady ochrany údajů na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Předpisy budou použitelné na vnitrostátní i přeshraniční předávání údajů.

-  dále se navrhuje zpřísnění regulace v následujících oblastech:

·  analýza údajů a předpověď chování na základě takových údajů (scoring);

·  zpracování zdravotních a epidemiologických údajů;

·  provoz kamerových a záznamových systémů;

·  zpracování genetických či biometrických údajů.

Návrhy Komise budou nyní předány Evropskému parlamentu a členským státům EU (které se setkají v rámci Rady ministrů) k diskusi. V platnost vstoupí dva roky po svém přijetí.