Zátěžové testy bezpečnosti tuzemské jaderné elektrárny Temelín ukázaly, že ta je schopna odolat s obrovskou rezervou jakémukoli nebezpečí vyplývajícímu ze zemětřesení, které v lokalitě elektrárny může realisticky nastat, je závěrem analýzy na popud Mezinárodní agentury pro jadernou bezpečnost MAAE. Zátěžové testy podle ČEZu potvrdily, že jeho odolnost sahá k seizmické aktivitě stonásobně vyšší, než je doposud v oblasti naměřená nejvyšší hodnota dle Richterovy škály. Dle té bylo v oblasti Temelína dosud naměřeno nejvýše 3,5 stupně škály.
Dnešní list E15 nicméně přináší informace, podle kterých se v Evropské komisi rodí snaha o získání kontroly nad energetickými mixy jednotlivých členských zemí. V takovém případě by pak proti bezjaderné lobby nepomohly ani ty nejpřísnější bezpečnostní standardy, poznamenává.
Evropský komisař pro energetiku Günther Öttinger v minulém týdnu uvedl, že Bruselu by mělo patřit právo vlivu na energetický mix jednotlivých zemí. „Nyní je to záležitost členských zemí, do budoucna by se pravomoci měly posunout na Radu EU a Evropský parlament, cituje E15 slova komisaře. Šéfem Evropského parlamentu je po Polákovi nově Němec, Martin Schulz, zástupce země, která v EU nejvíce brojí proti jádru. Argumentem Bruselu je, že bez možnosti více zasahovat do kompetencí jednotlivých zemí nemůže v oblasti energetiky v EU fungovat jednotný evropský trh.
List připomíná analýzu české vlády, která uvádí, že „nová legislativa týkající se především jaderného sektoru, která se nyní formuje na úrovni EU, by mohla zredukovat představy a plány vlády ČR na rozvoj českého jaderného sektoru“. Že úsilí Evropské komise podporuje řada členských protijaderně naladěných zemí, potvrzuje také vládní materiál, který připravoval zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška.
Německý odchod od jádra provázejí mimo jiné také nemalé komplikace pro energetické sítě okolních zemí. znovu varoval, že mrazivé počasí a větrná intenzita zvyšují riziko blackoutu v Evropě s tím, jak Německo není schopno ovládnout tok elektřiny z větrných farem na severu země. „Distribuční sítě v ČR, Polsku i Beneluxu a částečně ve Francii fungují na samou mez s tím, jak musejí pojmout vysoké objemy v Německu generované větrné elektřiny, kterou posílají na jih země,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Alan Svoboda. Zopakoval, že napětí vyvolalo loňské rozhodnutí Německa odejít od jádra postupně do roku 2022, když velká část z již odstavených kapacit je právě na jihu země, zatímco nové obnovitelné se budují na severu. „Sousední distribuční sítě kvůli tomu mají potíže s plněním bezpečnostních standardů,“ uvedl Svoboda s tím, že jejich fungování bez rezerv je reálným nebezpečím pro blackout.
305 tisíc kilometrů evropských distribučních sítí elektřiny je propojeno, aby bylo možné uspokojovat špičky napříč zeměmi. Německo podle Svobody této situace zneužívá a využívá okolné sítě místo posilování vlastní. „Bohužel to vypadá, že Německo a pár dalších zemí chtějí profitovat z této solidarity a nutí své sousedy investovat do jejich sítí. Německu stačil jeden měsíc k rozhodnutí o odchodu od jaderné energie, avšak u svých sítí už tak rozhodné není,“ poznamenal Svoboda.
V polovině ledna německý ministr hospodářství Rösler uvedl, že rozhodnutí kancléřky Merkelové o postupném odchodu Německa od jádra do roku 2022 znamená výstavbu 4500 km nových rozvodných sítí. Regulátor Bundesnetzagentur a čtyři největší operátoři jednají o plánu, který má situaci řešit rychle. Podle ministra má jít plán ke schválení do parlamentu v červnu. Ministr životního prostředí Norbert Röttgen se nicméně nechal slyšet, že varování před blackoutem jsou „hororové scénáře, které nedojdou naplnění“.
Evropa svůj poslední velký blackout zažila v listopadu 2006, kdy zaměstnanec E.ON vypnul vysokonapěťové vedení přes řeku Emži, aby umožnil noční proplouvání lodí. Krok vedl k výpadku dalších sítí a zasáhl 10 milionů zákazníků v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Portugalsku a Španělsku.
(Zdroj: Bloomberg, E15, čtk)