Dvoudenní summit EU nakonec kapacitu záchranných fondů zřejmě řešit nebude

BRUSEL (MEDIAFAX) - Ve čtvrtek a v pátek se bude v Bruselu konat další summit lídrů Evropské unie. Na okraj summitu se bude podepisovat i nový pakt rozpočtové kázně, tzv. fiskální unie, k němuž se jako jediné zatím odmítly připojit Británie a Česká republika.

Fiskální pakt počítá s povinností zemí ukotvit do své legislativy pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Evropský soudní dvůr pak bude mít právo uvalit na země sankce, pokud se tak nestane. Pakt je určen pro členy eurozóny. Například v Irsku se ale ještě má uskutečnit referendum o fiskální unii. I v případě, že Irové řeknou fiskální unii "NE", měla by vejít v platnost. Minimum pro to totiž je, aby tuto smlouvu ratifikovalo minimálně 12 ze 17 států eurozóny.

Nejvíce sledované mělo být jednání o případném navýšení kapacity evropských záchranných fondů, tedy dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) a trvalého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Původně se plánovalo, že by se po skončení summitu EU v pátek mohli sejít i lídři eurozóny, aby právě o posílení ESM rozhodli. Německo je ale proti navyšování kapacity záchranného fondu.

Evropští lídři podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla neočekávají, že rozhodnou o kapacitě trvalého záchranného fondu eurozóny na bruselském summitu Evropské unie v tomto týdnu. "To by se mělo vyřešit během března," uvedl Schäuble. Jednání eurozóny o kapacitě záchranného fondu se tak pravděpodobně neuskuteční.

Šéf Eurogroup, tedy ministrů financí eurozóny, a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker je ale ohledně rozhodování o zvýšení kapacity záchranných fondů eurozóny optimistický. "Budeme muset rozhodnout do konce března, že EFSF a ESM poběží paralelně," uvedl Juncker v rozhovoru pro středeční vydání deníku Die Welt. "To by znamenalo, že oba nástroje jsou k dispozici s palebnou silou až 750 miliard eur," řekl dále Juncker.

Většina evropských lídrů by si přála, aby se dočasný Evropský fond finanční stability a jeho plánovaný nástupce Evropský stabilizační mechanismus zkombinovaly tak, aby měly dostatečnou palebnou sílu pro případ potřeby záchrany velké ekonomiky, jako je Itálie. EFSF začínal s úvěrovou kapacitou 440 miliard eur, nyní v něm zbývá 250 miliard eur po záchraně Portugalska a Irska. Kombinací EFSF s trvalým záchranným fondem ESM by se posílila palebná síla na 750 miliard eur. Berlín ale říká, že aktuální plánovaná kapacita ESM ve výši 500 miliard eur je dostatečná.

Lídři eurozóny se ale během summitu EU ale sejdou a budou si volit prezidenta, kterým by se měl stát předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Ještě před samotným čtvrtečním zahájením dvoudenního summitu Evropské unie se sejdou ministři financí eurozóny, tzv. Eurogroup, aby posoudili připravenost řecké vlády na masivní záchranný balík pomoci. Ministři financí zemí eurozóny po více než třináctihodinovém maratónu jednání schválili Řecku minulý týden druhý záchranný balík pomoci ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se mělo řecké zadlužení do roku 2020 snížit ze současných 160 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 120,5 procenta HDP, což už je v těsné blízkosti původně stanovených 120 procent HDP. Dohoda o druhém balíku pomoci ve výši 130 miliard eur s přísnými podmínkami připojenými k němu tak po mnoha měsících nejistoty, které otřásly eurozónou, odvrací hrozící nekontrolovatelný bankrot Řecka.

"Setkání ministrů financí žádnou přelomovou věc nepřinese. Bude se sice jednat o Řecku, ale ve skutečnosti je již vše dohodnuto. Pro ministry bude důležité, jak Řecko pokročilo v otázce výměny dluhopisů. A protože to řecký parlament schválil, nebude zde žádný větší problém," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Poté už přijde dlouho očekávaný summit představitelů Evropské unie, který je naplánovaný na čtvrtek i na pátek, tedy 1. a 2. března. Jednat se pravděpodobně bude také o naplňování dohod z předchozích summitů či konkurenceschopnosti a podpoře hospodářského růstu. Na programu summitu ale budou figurovat i některá zahraničně-politická témata, a to například o situaci v Sýrii či o tom, zda udělit Srbsku status kandidáta. To v úterý podpořili ministři zahraničí.

Evropa a zejména eurozóna nyní prochází vážnou dluhovou krizí, která tvrdě dopadá i na globální hospodářství. Evropští lídři se už několikrát pokusili najít řešení, jak se dostat z krize ven. Zatím se jim to ale zcela nepodařilo.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz