Osud Řeků už nikoho nezajímá. Grafy, které řeknou všechno

Evropské autority si nedávnou "pomocí" Řecku jen "umyly ruce". Jejich záchranný balíček totiž není skutečnou pomocí Řecku, má chránit především eurozónu jako celek a posílit "požární stěny" mezi ní a Řeckem, zatímco Řecko nechává napospas (tragickému) osudu.

Stejně jako jsme byli svědky záchranných balíčků číslo jedna a dva, přijde ve chvíli, kdy se stane situace opět kritickou, další balíček s pořadovým číslem tři. Řecká ekonomika je už totiž beznadějně ztracena. Otázkou zůstává, kolik "záchranných balíčků" eurozóna ještě naordinuje, než ztratí trpělivost a přestane bránit nevyhnutelnému.

Snaha udržet Řecko v eurozóně je jen přirozenou reakcí na strach z neznáma, který převládá nad nespokojeností se známým: nikdo dnes nedokáže odhadnout, jaké škody by svému okolí napáchal neřízený bankrot a odchod některé země z eurozóny. Názor, že evropská měnová unie byla od začátku nešťastným projektem odsouzeným k věčné nestabilitě a problémům, sdílí stále větší počet ekonomů.

(Ne)ambiciózní plán na snížení dluhu k 120 % HDP

Přestaňme si něco nalhávat – pro Řecko je nemožné, aby splnilo "ambiciózní plány" Trojky. Nerealistický není jen cíl snížit řecké zadlužení k 120 % HDP, ale i představa, že i kdyby se to do roku 2020 podařilo, stane se Řecký dluh udržitelným.

Je potřeba připomenout, že hlavním cílem druhého záchranného balíčku bylo (krom zamezení šíření nákazy), aby snížil zadlužení Řecka na "udržitelnou" úroveň, protože MMF podle předpisů nesmí financovat zemi, jejíž zadlužení je neúnosné. Ekonomové MMF museli mít "nůž na krku", když byli ochotni u Řecka označit úroveň 120 % HDP za "udržitelnou". Nestává se tak často, aby na sebe vzali odpovědnost za něco, co je už od počátku odsouzené k neúspěchu.

Vzhledem k nedávnému schválení zákona o nedobrovolném odpisu dluhů se ani není co divit, že řeckými věřiteli zůstanou postupně jen institucionální investoři.

odívejte se na vývoj řeckého HDP. Nikdo už nevěří, že by se v blízké době zemi začalo dařit lépe. A bez ekonomického růstu není možné dosáhnout ani "méně ambiciózních" plánů, než navrhuje Trojka.

Řecko už dnes nejspíše není v ničích silách zachránit, a to nejen v ekonomické oblasti. Jeho reputace dostala takové trhliny, že si lze jen těžko představit, že by si pro své investice tuto zemi někdo vybral (nehledě na to, zda nakonec opustí eurozónu a dojde k depreciaci měny).

Řecká pomoc totiž ve skutečnosti není určena pro samotné Řeky - ti z ní uvidí jen málo (pokud vůbec něco). V současnosti se už bohužel nenajde nikdo, kdo by měl zájem pomoci znovu nastartovat zdecimovanou řeckou ekonomiku. Řecká "pomoc" má za úkol chránit okolí. Je to jen další neúspěšný pokus, jak Řecko udržet v kómatu a ochránit Itálii a Španělsko před nákazou.

Když se podíváme na strukturu balíčku, drtivá většina prostředků bude určena na financování dluhopisového swapu a k posílení řeckého bankovního systému. 30 miliard eur poputuje privátnímu sektoru, aby přistoupil na swap, 23 miliard bude určeno na rekapitalizaci řeckých bank a dalších 35 miliard by mělo umožnit Řecku financovat zpětný odkup dluhopisů. Na podporu reálné ekonomiky a konkurenceschopnosti nepůjde skoro nic.

Je bohužel poměrně snadné odhadovat, co bude dál. Mladí Řekové frustrovaní marným hledáním kvalifikované práce se sbalí a odjedou do zahraničí za lepším, čímž se stane řecký penzijní a zdravotní systém ještě neudržitelnějším než dnes, a Trojka bude se svými požadavky zase v úzkých.

Více se z analýzy o kalamitní finanční kondici Řecka dozvíte ZDE: