A je to tady. Po mnoha měsících náznaků a netrpělivého očekávání největší elektronická "sociální síť" na světě - společnost Facebook Inc. - nakonec prvního února tohoto roku oficiálně ohlásila zájem vstoupit formou primární emise akcií (IPO) na burzu ve Spojených státech. Objem emise by měl dle představ zakladatele firmy Marka Zuckerberga dosáhnout 5 miliard dolarů a hodnota celé společnosti by se tak pohybovala v pásmu 75-100 miliard dolarů.
Ponechme nyní stranou všechen nekritický obdiv a pojďme se na tuto emisi podívat očima "ďáblova advokáta" - investora ve středním věku, který nikdy kouzlu této firmy a jejího produktu kompletně neporozuměl.
První výhrada by jistě mohla směřovat vůči produktu firmy jako takovému. Ve své podstatě není Facebook nic jiného, než kolosální databáze lidských vazeb, pocitů, názorů, obav či nadějí. Jako taková nemá žádnou produktivní hodnotu - pokud ji někomu neprodáte nebo selektivně nezpřístupníte. Lze sice logicky oponovat, že nikdo není nucen své intimní údaje dobrovolně sdílet se světem (tím méně si vůbec účet na Facebooku otevírat), ale někteří morálně ladění investoři by s aspektem této masové exploitace lidské "slabosti" za účelem generování reklamních příjmů mohli mít problém. Nemělo by se při tom zapomínat, že prvotním cílem Facebooku bylo nabídnout platformu pro hodnocení (jistě ne pouze intelektuální) atraktivity spolužaček M. Zuckerberga na harvardské univerzitě.
Druhý problém je výsostně finanční - valuace firmy v porovnání s konkurencí. Loňský rok přinesl na americkém trhu několik IPO, které se povětšinou rekrutovaly právě z oblasti sociálních sítí či aktivit jim přidružených - , Groupon, Zynga. V mnoha ohledech by se mohlo zdát, že jde o déja vu let 1999-2000. Pokud by se opravdu naplnila vize M. Zuckerberga ohledně valuace jeho firmy, akcie by investoři kupovali za 26.9-násobek ročních tržeb. Jenom pro představu, to je více jak dvojnásobek hodnoty, za kterou vyhledávač Inc. v roce 2004 vstupoval na trh. Elektronický diář Inc. se nyní obchoduje s poměrem 9.65x, vývojář elektronických her (pro Facebook) Zynga Inc. je na 7.14x a slevový portál Groupon Inc. se pohybuje na 5.3x. To vše v okamžiku, kdy index S&P 500 dosahuje poměru "jen" 1.24x. Zastánci Facebooku budou jistě oponovat, že uvedená srovnání nejsou fér. U internetových IPO prý totiž nikdy pořádně nevíte, jaký skrytý a prozatím netušený či neodhalený potenciál se v nich skrývá. To je sice pravda, ale a) jde o argumenty, které jsme slyšeli již ve zmíněných letech 1999-2000 a ne vždy se daný "skrytý" potenciál dokázal včas projevit a b) objektivně je nutno přiznat, že valuace Facebooku je vysoká. Mediální podpora a nekritické nadšení části investorů jistě dokáží, že IPO bude kolosálně přeupsané - přesto jej v této fázi, jako minimálně střednědobou investici, lze doporučit jen stěží.
Třetí výtka přichází od skupiny tzv. "aktivistických" investorů, kteří velmi přísně hledí na principy "corporate governance" u firem, jejichž akcie nakupují. Jejich zájmem je investovat jenom tam, kde nehrozí riziko poškození nebo nefér jednání vůči minoritním akcionářům. Všechny výše zmíněné firmy však nastavily svou firemní strukturu tak, že ne vždy uvedený požadavek splňují. První způsobem, jak toho dosáhnout, je forma tzv. "skrytého" nebo "roztříštěného" představenstva. Zde se o každoroční znovuzvolení uchází nikoliv všichni ředitelé společnosti, ale jenom jejich část - pro nespokojeného investora je tak mnohem těžší představenstvo ovládnout. Mnoho firem z báze indexu S&P 500 se v posledních 10 letech podobného nastavení zbavilo a nyní jej praktikuje jen 24 % z nich (ještě v roce 2002 to bylo plných 61 %). V případě loňských IPO však tento poměr dosáhl 76 % (vs. 82 % v roce 2002). Druhá cesta je vytvoření duální struktury akcií, kdy jedna z tranší nese větší hlasovací práva, než by odpovídalo faktickému podílu jejich vlastníka na majetku společnosti. Všech osm nejvíce populárních primárních emisí loňského roku na americké burze mělo buďto jednu z uvedených omezujících podmínek, případně rovnou obě dvě.
V případě Facebook je situace extrémní. 27-letý Mark Zuckerberg má díky aktuálnímu nastavení nad firmou téměř kompletní kontrolu s tím, že si dokonce vyhradil právo osobně vybrat svého případného nástupce. Podařilo se mu navíc uzavřít individuální dohody s ostatními akcionáři a nyní tak disponuje rozhodovací pravomocí nad 57 % procenty všech hlasovacích práv. Pokud by se přesto podařilo někomu "zvenčí" ovládnout hlasování, představenstvo by se automaticky stalo "roztříštěné" a poskytlo by tak M. Zuckerbergovi další formu ochrany před například nepřátelským převzetím firmy. Lze samozřejmě oponovat, že všechna uvedená opatření jsou vedena snahou zabránit možnému “útoku” na vlastnickou strukturu firmy v prvních letech po jejím uvedení na burzu. Na straně druhé však firma v IPO žádá o peníze veřejnosti a jako taková by si je neměla brat jako svým způsobem rukojmí.
Nechci na tomto místě znít jako škarohlíd a jsem si vědom toho, že IPO firmy Facebook bude podle všeho úspěšné. Jsem dokonce naprosto přesvědčen o tom, že individuální míra alokace akcií bude obecně velmi nízká a vytvoří tak nemalý nákupní přetlak hned v prvních dnech obchodování. Mnohem zajímavější však bude pozorovat, co se stane, až tato euforie odezní. Já se tohoto cirkusu určitě účastnit nebudu…
Otištěno v březnovém vydání české edice magazínu Forbes
Čtěte další sloupky Petra Žabži:
Jak poznáte, že jste jako spekulant konečně dospělí?
ECB na zteči...
Rýže, pšenice a spol…
Potraviny světem hýbou, část první…
Tam si nesedejte…
FF aneb fenomén Facebook
10 zlatých pravidel pro používání pokynu „stop-loss“