Propad nových solárních projektů o tři čtvrtiny a masivní úbytek pracovních míst, kterými argumentovali stoupenci solární energetiky proti plánu německé vlády omezit subvence odvětví až o 37 procent, přinesly odsun změn alespoň o měsíc. Zatímco ještě před dvěma týdny ministři hospodářství a životního prostředí Philipp Rösler a Norbert Röttgen s radostí oznamovali ukončení několika měsíčních jednání a razantní snížení subvencí již od pátku 9. března, schvalování v parlamentu přinese opět odsun plánů. Poslanci vládní středopravé koalice se tento týden dohodnuli na tom, že omezení státní podpory pro elektřinu ze solárních zdrojů začne v Německu platit nejdříve od počátku dubna.
Nejvíce se chystané omezení subvencí dotkne velkých solárních parků, které se nejprve budou muset vyrovnat s razantním snížením podpory, od prvního července by pak dotace neměly dostávat vůbec žádné. Za jednu kilowatthodinu (kWh) proudu budou ostatní projekty napříště dostávat jen 13,5 eurocentu (3,39 Kč). Fotovoltaickým instalacím na střechách subvence klesnou o 20 procent na maximálně 19,5 eurocentu (4,89 Kč) za kWh. Podle původního plánu počítajícího s březnovým spuštěním úsporného programu měly následně, od května subvence solární energetiky klesat každý další měsíc v obou kategoriích o 0,15 eurocentu za kWh.
Podle úpravy prosazené vládními poslanci mají dotace pro střešní instalace klesnout od 1. dubna, provozovatelé solárních elektráren na volných plochách pak získají výhodnější sazbu, pokud projekt nahlášený do začátku března realizují do 30. června. Před uzákoněním změn v dotacích však musí vládní návrh nejdříve projít německým parlamentem, kde se první čtení čeká tento pátek, a prezident jej musí následně ještě opatřit svým podpisem. Mluvčí německé vlády včera uvedl, že finální rozhodnutí nepadne do konce března, což fakticky znamená, že ke změnám nedojde před začátkem dubna.
Německo je světovou jedničkou ve výrobě elektřiny ze slunce. Celková instalovaná kapacita fotovoltaických modulů v Německu už dosáhla 25.000 MW. Podle agentury Reuters produkuje Německo touto cestou zhruba stejné množství elektřiny jako zbytek světa dohromady. Loni byla na jeho území instalována solární zařízení o celkovém výkonu zhruba 7500 megawattů (MW) a další se očekávají i letos. Vládní cíle pro státní podporu solární energetiky však počítaly s růstem instalované kapacity o 2500 až 3500 MW.
Výroba solární elektřiny, která pokrývá zhruba tři procenta spotřeby země, je ale bez státem garantovaných výkupních cen nerentabilní. Ty se však promítají do zvýšené ceny pro koncové zákazníky, kteří podle odhadů zaplatí ročně navíc mezi šesti až sedmi miliardami eur. Berlínská vláda proto pravidelně státní dotace pro proud z fotovoltaických zdrojů omezuje.
"Každý týden, každý měsíc déle znamená pro koncové uživatele vyšší zatížení v miliardové výši," prohlásil lídr poslanců Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Peter Altmaier. Němečtí producenti solárního proudu a ekologické organizace však tuto úpravu považují za příliš drastickou a v minulých dnech proti ní v Berlíně protestovalo několik tisíc demonstrantů. "Krácení v oznámené výši se už nedá zvládnout. To ohrožuje desetitisíce pracovních míst," prohlásil šéf svazu solárního hospodářství Carsten Körnig. Opatření podle něj dopadne na hospodaření solárních producentů, jako jsou či Conergy, kteří už tak bojují o existenci s levnějšími konkurenty z Číny.
K omezení podpory solární energetiky se předloni odhodlala také česká vláda v reakci na prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren kvůli výhodným investičním podmínkám. Na solární zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 stát uvalil 26procentní daň, jinak hrozilo výrazné zdražení elektřiny. Řada podnikatelů chce získat finanční kompenzaci právní cestou, Česku tak hrozí desítky soudních sporů a mezinárodní arbitráže.
(Zdroj: Environmental Finance, Reuters, ČTK, Bloomberg)