Oblastní federální soud pro jižní Pensylvánii ve svém rozhodnutí z letošního března nařídil evropské společnosti European Telecommunications Standards Institute se sídlem ve Francii (ETSI), aby poskytla důkazy dle federálních předpisů, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda lze ETSI před tímto soudem žalovat a vést s ní řízení. To proti ETSI iniciovala americká telekomunikační společnost TruePosition, která ji (a také další společnosti) obvinila z porušování amerických zákonů na ochranu hospodářské soutěže. ETSI tvrdila, že zmiňovaný americký soud pravomoc vést s ní řízení nemá.

Vydat, či nevydat dokumenty?  

K posouzení, zda ETSI může čelit sporu v USA, však soud potřeboval, aby firma předložila určité dokumenty, které se nacházely ve Francii. Soud tedy musel vyřešit, zda může předložení důkazů francouzské společnosti nařídit. A pokud ano, zda tak učiní dle federálních zákonů formou tzv. „discovery“ neboli zvláštního způsobu získávání informací, faktů a dokumentů důležitých pro vedení sporu před americkými soudy, a to před soudním řízením o věci samé.

Podstata „discovery“ spočívá v povinnosti žalovaného zpřístupnit všechny své informace či dokumenty v jakékoli formě, ve kterých pak může žalobce „objevit“ (discover) informace, které by mu předtím jinak nemusely být známy, a využít je v rámci své žaloby. Může jít v zásadě o jakékoliv informace či dokumenty, které se alespoň trochu k případu vztahují (kromě informací podléhajících například lékařskému, advokátnímu či zpovědnímu tajemství).

Postup podle „discovery“ si přála žalující TruePosition. Naopak ETSI – zcela pochopitelně, jak bude vysvětleno dále – navrhovala požádat o opatření důkazů francouzské soudy postupem dle mezinárodní Haagské úmluvy o provádění důkazů v cizině.  

Federální zákony proti Haagské úmluvě

Kritéria pro volbu postupu pro dokazování již byla dříve známa z jiných rozhodnutí amerických soudů, zejména z tzv. případu Aerospatiale. Americký Nejvyšší soud v něm zdůraznil, že volba, zda postupovat dle federálních zákonů, nebo dle Haagské úmluvy o provádění důkazů v cizině vždy musí zohledňovat  konkrétní okolnosti případu, zájmy států a pravděpodobnost, s jakou bude zvolená metoda účinná (zda se důkazy podaří obstarat).

ETSI požadovala postup dle Haagské úmluvy zejména proto, že jí poskytnutí požadovaných informací podle jejího tvrzení zakazovaly francouzské zákony a dokonce jí hrozilo, že by za poskytnutí informací mohla být trestně stíhána. Navíc, Francie si v rámci přistoupení k Haagské úmluvě vymínila aplikaci článku 23 této úmluvy, dle kterého nebude vyhověno žádostem o poskytnutí důkazů pro účely řízení označovaného „pre-trial discovery“. V takovém případě by žádosti nebylo možné vyhovět a informace či dokumenty by si americký soud nemohl opatřit.

Mohlo by se zdát, že tak zásadní argument nemůže „přebít“ žádný výklad amerického soudu a není možné, aby soud poskytnutí informací přesto nařídil. Opak je ale pravdou.

V případě ETSI soud nahlédl na problém následovně: Dokumenty a informace byly podstatné  pro vydání příslušného rozhodnutí  a rozsah požadovaných důkazů byl adekvátní. Většina dokumentů, ne-li všechny, se týkala činnosti prováděné na území USA, ačkoli pocházela z Francie, kde se také fyzicky nacházela. Poskytnutí informací postupem dle federálních zákonů by též mělo být oproti postupu dle Haagské úmluvy efektivnější a rychlejší.

Soud zároveň posuzoval zájmy USA na ochranu volné hospodářské soutěže a zájmy Francie na řízení poskytování informací na svém území a na ochraně svých občanů před dokazováním v zahraničních soudních řízeních. V  konkrétním případě dle soudu převážily zájmy USA nad zájmy Francie (zvláště, když společnost ETSI působila celosvětově a když požadované poskytnutí informací bylo omezené). Soud též připomněl, že ETSI o tom, že má být postupováno dle Haagské úmluvy, nedokázala soud přesvědčit dostatečně.  

Rozhodnutí pensylvánského soudu má samozřejmě omezený rozsah a význam i s ohledem na to, že se jedná o rozhodnutí soudu prvního stupně. I tak jej ale není radno podceňovat. Evropské společnosti, jejichž podnikání má zejména v oblasti hospodářské soutěže dopad na území USA, by se měly připravit na to, že v případě soudního sporu z porušení pravidel hospodářské soutěže se budou v určitých případech muset podřídit federálním procesním zákonům a naservírovat případné protistraně důkazy o svém potenciálním protiprávním chování v rozsahu a formě, na jaké nejsou v Evropě zvyklé.