Poslanecká sněmovna projednává návrh novely insolvenčního zákona. Ta by měla zabránit v praxi čím dál rozšířenějším šikanózním insolvenčním návrhům, jež podávají věřitelé s úmyslem poškodit a zdiskreditovat své konkurenty.
Se zahájením insolvenčního řízení je spojena řada právně významných účinků, jako například nemožnost domáhat se vůči dlužníkovi uspokojení pohledávky žalobou či nemožnost provést exekuci na majetek dlužníka. Samotné zahájení insolvenčního řízení však neznamená, že by byl dotčený subjekt v úpadku nebo že by mu úpadek hrozil.
Přesto si většina lidí se zahájením insolvenčního řízení automaticky spojuje finanční obtíže a neschopnost dotčené firmy plnit své závazky. Toho v praxi využívají někteří věřitelé, kteří se podáním zjevně bezdůvodného návrhu na zahájení insolvenčního řízení snaží zlikvidovat konkurenci či ji alespoň zdiskreditovat.
Pokuta za bezdůvodnost insolvenčního návrhu
U insolvenčních návrhů podaných po dni účinnosti projednávané novely by měl mít insolvenční soud nově možnost odmítnout zjevně bezdůvodný insolvenční návrh (aniž by se jím musel věcně zabývat) a za jeho podání uložit navrhovateli pořádkovou pokutu do výše 50 tisíc Kč. Za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh se považuje mimo jiné ten, kterým navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.
Pokud dlužník hned při svém prvním úkonu po zahájení insolvenčního řízení prokáže hrozbu škody či jiné újmy kvůli bezdůvodnému zahájení insolvenčního řízení či opatřením přijatých v jeho průběhu, bude moci insolvenční soud uložit věřiteli, který bezdůvodný insolvenční návrh podal, aby složil peněžitou jistotu k zajištění případné náhrady škody či újmy. Dlužníkův návrh ale insolvenční soud zamítne, pokud bude mít na základě dosavadních výsledků řízení za to, že se o úpadku dlužníka skutečně rozhodne.
Právo na náhradu škody či jiné újmy způsobené zastavením řízení o insolvenčním návrhu věřitele či odmítnutím insolvenčního návrhu vinou jeho navrhovatele bude moci nově uplatnit každý, nikoli pouze dlužník či jeho věřitel. Toto právo bude možné uplatnit ve lhůtě, která by měla být prodloužena ze stávajících tří měsíců na šest měsíců.
Insolvenční soud by měl mít nově také možnost nařídit předběžné opatření, kterým by z důvodů „hodných zvláštního zřetele“ omezil některé právní účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Například by mohl omezit zákaz provedení exekuce postihující majetek dlužníka.