Celkem čtyři ruské společnosti v čele s Gazpromem se uchází o řeckou plynárenskou firmu DEPA a její dceru DESFA v aukci vypsané řeckým privatizačním fondem. V boji o strategicky důležité plynovody, které se pro své plány chystá využít hned několik mezinárodních konsorcií, bude Rusům dělat konkurenci víc jak deset společností z 11 zemí. Dle některých zdrojů mezi nimi měl být i ČEZ, firma to ale odmítla.
Cena státního podílu (65 %) ve společnosti DEPA, který je hlavním dovozcem a dodavatelem plynu v zemi, by podle odhadů řeckého státu měla činit nejméně 2 mld. EUR. Dceřiná DESFA, provozovatel plynovodné soustavy kompletně vlastněný společností DEPA, by měla do státní pokladny přinést 500 mil. EUR.
Dražba je součástí privatizace, v jejímž rámci chce silně zadlužené Řecko získat 50 miliard EUR (asi 1,2 bilionu Kč), přičemž 19 miliard EUR hodlá zajistit do roku 2015. Polovina padesátimiliardové částky má plynout z prodeje nemovitostí. Země je pátým rokem v recesi, přičemž nezaměstnanost dosáhla v listopadu 21 procent. Bez práce je víc než milion lidí.
Gazprom, který do Řecka loni dodal 2,9 mld. m3 plynu – buď přes DEPA, nebo i přímo koncovým zákazníkům - se tendru účastní prostřednictvím své dcery GazpromFinance. Ruský kvartet se dále skládá ze tří obskurních firem. Jednou je Sintěz Group, jejíž celá kapitalizace sice dosahuje jen 150 mil. USD, avšak na nákup za miliardy eur si prý může vypůjčit. Výkonný ředitel už sdělil, že v případě úspěchu by si firma za partnera ráda vzala Gazprom. Dalším ruským zájemcem je Energy Investment Fund, kterému pro změnu šéfuje člen představenstva Gazpromu a bývalý ministr energetiky Igor Jusufov. Třetím a nejtajemnějším uchazečem z Ruska je Negus Něft.
Dalšími účastníky tendru jsou například ázerbájdžánský státní ropný koncern SOCAR, italské energetiky ENI a (57,75 USD, -0,21%), španělské Enagas a Gas Natural, čínská distribuční společnost ENN, izraelský energetický holding Israel Corp., japonský zaibatsu Mitsui, alžírský státní Sonatrach, Vopak z Nizozemí a dle EurActiv také ČEZ. "Tato informace není pravdivá, o uvedené firmy jsme neprojevili zájem, ani jsme nepodávali nabídku na tyto společnosti," uvedla ale mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.
Zájem Gazpromu a jeho nenápadné doprovodné kamarily o řecký plynárenský sektor je pochopitelný, a to nejen kvůli silné pozici ruského plynu na řeckém trhu a monopolu na distribuci, který má DEPA státem garantovaný až do roku 2036. Řecko je na křižovatce energetických koridorů propojujících Evropu, Asii a Afriku. Provozovatel plynovodné transportní soustavy DESFA je partnerem Gazpromu v projektu South Stream, který má do Evropy přivést ruský plyn po dně Černého moře a jehož jižní větev má v Bulharsku odbočit a přes Řecko směřovat do Itálie.
DEPA je součástí konsorcia (spolu s Edison) na výstavbu plynovodu ITGI, který měl spojit Turecko, Řecko a Itálii a zatím se neúspěšně uchází o dodávky z obřího ázerbájdžánského ložiska Shah Deniz II. SOCAR si nakonec vybral konkurenční projekt Trans-Adriatic Pipeline (TAP) vedený norským koncernem Statoil. TAP však také prochází řeckým územím. Statoil nyní do výstavby hodlá zapojit i DESFA, aby rivalitě ITGI-TAP učinil přítrž.
DEPA navíc vlastní (a DESFA provozuje) jediný terminál na zkapalněný plyn (LNG) v jihovýchodní Evropě - Revithoussa na poloostrově Attika, jenž odebírá surovinu z Kataru a Alžírska. Jeho kapacita 5 mld. m3 plynu ročně zatím není plně využívána. To by se ale mohlo změnit po výstavbě interkonektoru Řecko-Bulharsko, který podporuje EU a díky němuž by dodávky z Revithoussy mohly putovat i Bulharska, dosud odkázaného na plyn od Gazpromu.
Podle viceprezidenta Gazpromu Alexandra Medveděva má ruský monopolista zájem pouze o DEPA, nikoliv o DESFA. To by mohlo znamenat, že Gazprom má strach z reakce Bruselu, jelikož v rámci třetího energetického balíčku EU je nutná minimálně oddělená manažerská struktura firem plyn přepravujících (DESFA) a plyn dodávajících (DEPA). Doprovodné ruské trio by tak mohlo posloužit jako nastrčený „nezávislý“ zájemce o DESFA, který by formálně vyhovoval unijní legislativě. Fakt, že to Gazprom jako nápadník myslí vážně a že se soky neváhá svést tvrdý souboj, potvrdil Medveděv ve svém varování ostatním účastníkům tendru: „Klást překážky South Streamu by bylo zločinem.“
„Kontrola nad duem DEPA/DESFA by Gazpromu umožnila propagovat své mezinárodní projekty a přímo blokovat konkurenční plynovody, nebo si do nich proklestit cestu. Také by vyústila v kompletní dobytí řeckého plynárenského sektoru Gazpromem, posílení již tak silného ekonomického a politického vlivu Ruska v Řecku a vytvoření odrazového můstku pro další expanzi Gazpromu,“ hodnotí dopady možného ruského vítězství v tendru Vladimir Socor z Jamestown Foundation.
(Zdroj: Eurasia Daily Monitor, Vedomosti, EurActiv, ČEZ, Interfax)