Přinejmenším o 11.230 korun ročně méně než nyní by měl mít podle odborů kvůli vládním úsporným opatřením zaměstnanec s průměrnou mzdou. Přijít by o ně měl kvůli chystanému zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební i z příjmu a kvůli vyšším odvodům na zdravotní pojištění. Vyplývá to z propočtů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), které dnes představil její expert Martin Fassmann. Předák ČMKOS Jaroslav Zavadil uvedl, že odbory budou víc tlačit na růst mezd, aby se ztráty dorovnaly.
Odbory analyzovaly opatření pro roky 2013 až 2015, která kabinet v dubnu schválil. Vláda chce i přes nepříznivou ekonomickou situaci plánované schodky rozpočtu udržet a zadlužení země nezvyšovat. Počítá třeba s nižší valorizací penzí, zvýšením obou sazeb DPH či vyšší daní z příjmu. Aby záměry začaly platit, bude je schvalovat sněmovna i Senát a k podpisu je dostane prezident. Zatím ale není jisté, zda bude kabinet vůbec dál fungovat a zda na jeho zamýšlené kroky dojde.
Symbolický účet koalici za její reformy se chystají v sobotu v Praze na Václavském náměstí vystavit odboráři s dvěma desítkami organizací a iniciativ. Spočítáním všech dopadů chtějí ukončit svou hodinovou demonstraci, která začne ve 13:00. Předcházet jí bude protestní průvod od domu odborů. Kolik lidí by mohlo dorazit, dnes vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) nedokázalo odhadnout. Svou účast ohlásil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Akce je součástí kampaně Stop vládě, jejímž cílem je demise kabinetu a volby.
Odbory vládní rozpočtové záměry pro příští tři roky kritizují. Podle nich šetření Česko nevzdaluje od Řecka, které se dostalo do potíží, ale naopak ekonomickou situaci ještě zhorší. Odboráři nesouhlasí s tvrzením vlády, že škrty dopadnou rovnoměrně na všechny. Podle předáků se dotknout nejvíc právě zaměstnanců.
Pokud by se člověk s průměrnou mzdou podle Fassmanna zapojil i do důchodové reformy a měl platit také plánované zápisné na vysoké škole, ročně by měl o 25.000 korun méně než dnes. "To představuje ztrátu jedné čisté měsíční mzdy plus jedné třetiny další. Smutné na tom je, že tyto náklady v zásadě nebudou moci být kompenzovány růstem mezd, protože Česko je a bude v krizi. Podnikatelé nebudou mít peníze na to, aby vykryli tyto experimenty vyvolané vládou," uvedl Fassmann.
Podle předáka ČMKOS Jaroslava Zavadila přesto odbory budou víc na růst mezd tlačit. "Budeme chtít, aby zaměstnavatelé pokryli propad výdělku. Budeme to vyžadovat," uvedl Zavadil.
Podle odborářských propočtů člověk s průměrným příjmem má už letos po zvýšení DPH o 248 korun měsíčně méně, od ledna by to mělo být o dalších 153 korun méně. Zvýšení spotřebních daní má činit 61 korun a růst daně z příjmu a odvodů zdravotního pojištění 475 korun. Po zapojení do důchodové reformy by se spořilo asi 500 korun do fondů. Zápisné na vysoké školy by mohlo ročně stát 6000 až 8000 korun.
Podle Fassmanna hned po zaměstnancích nejvíc škrty pocítí důchodci, a to kvůli pomalejšímu zvyšování penzí. Odboráři spočítali, že by do roku 2014 důchod reálně klesl o nejméně sedm procent. Nemocní zas prý mohou kvůli nadstandardům a dalším opatřením přijít v průměru o 15.000 korun ročně, tvrdí Fassmann.
Podle něj na vládních záměrech v příštích letech naopak vydělají penzijní fondy. Odboráři uvedli, že k vítězům budou patřit i podnikatelé kvůli nižším odvodům. Po zavedení jednotného inkasního místa by mohly prý profitovat počítačové firmy a po zavedení sociální karty banky. Výhody mají i osoby samostatně výdělečně činné. Sice se jim omezí paušály, ale od roku 2014 se jim má snížit sociální pojištění, uvedl Fassman. Celkově tak podle něj zaplatí státu na paušálech o 1,8 miliardy víc, ale sedm miliard ušetří na pojistném.