Aktualizováno Evropa v zákulisí možná připravuje další krok pro boj s ekonomickou krizí. Zatímco dosud mohly na záchranné evropské fondy pomýšlet pouze vlády extrémně zadlužených zemí platících eurem, nově si pro ně možná budou moci sáhnout i problémové banky. Německý deník Süddeutsche Zeitung v dnešním vydání píše, že země eurozóny již na této možnosti pracují společně s Evropskou centrální bankou (ECB).
Eurozóna již podle německého deníku založila pracovní skupinu, která má přijít s návrhem, jak bankám s kapitálovými nedostatky v případě nutnosti umožnit přímé čerpání prostředků ze záchranného fondu eurozóny, tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jasno má být podle zdrojů Süddeutsche Zeitung prý již v následujících dvou týdnech.
Důvodem vzniku této iniciativy jsou rostoucí obavy o zdraví španělského bankovního sektoru. Podíl problematických úvěrů na celkovém objemu poskytnutých půjček u španělských bank v únoru vzrostl na 8,2 procenta z lednových 7,9 procenta, a byl tak na nejvyšší úrovni od října 1994. Růstu nesplácených úvěrů budou španělské banky podle analytiků zřejmě čelit i nadále, protože ekonomická krize se prohlubuje, nezaměstnanost je vysoká a situaci domácností navíc dál zhoršují nové rozpočtové škrty navržené vládou. Ekonomové se proto obávají, že rostoucí problémy s úvěry banky donutí omezit poskytování nových půjček, což se dále negativně promítne v ekonomickém výkonu zemí eurozóny.
Finanční a dluhová krize narušila proces integrace finančních trhů zemí eurozóny a vyvolala nacionalizaci, protože kvůli zvýšení vzájemné nedůvěry se banky více orientovaly na vlastní země. Letos se ale situace zlepšuje, uvedla dnes Evropská centrální banka ve výroční zprávě o finanční integraci. Její šéf Mario Draghi i v ní vyzval evropské činitele k založení instituce, která by centralizovala záchranu bank v eurozóně. "Od roku 2007 a zejména po zesílení krize na evropském trhu státních dluhopisů v roce 2011 se finanční integrace v Evropě značně zpomalila," konstatuje zpráva. "Tento vývoj kontrastuje s neustálým pokrokem ve finanční integraci během předešlých 25 let," dodala.
K požadavku na společný institut, který by zachraňoval banky v celé eurozóně, Draghi uvedl: "Argumenty ve prospěch posílení bankovního dohledu a řešení jejich potíží na úrovni eurozóny jsou (v důsledku krize) mnohem očividnější, pracovat na tom by bylo v současné kritické době nanejvýš prospěšné."
Nepříliš optimistické vyhlídky pro evropský bankovní sektor minulý týden nastínil také Mezinárodní měnový fond, který se svými prostředky na sanaci eurozóny podílí. Evropské banky mohou být donuceny do roku 2013 obětovat až 3,8 bilionu dolarů aktiv a omezovat úvěry, pokud evropské vlády selžou ve svých snahách boje s dluhovou krizí, nebo pokud přijde další šok, napsal Fond ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě s tím, že v základním scénáři očekává propad aktiv celkem 58 evropských bank do roku 2013 o celkem 2,6 bilionu USD.
(Zdroj: Süddeutsche Zeitung, Bloomberg, AP, MMF)