Je úzká souvislost mezi neúčinným bojem proti korupci a neschopností udržet vládní koalici, byť s pohodlnou většinou, říká v den, kdy inovovaná vláda premiéra Petra Nečase po rozpadu dosavadní koalice a náhradě Věci veřejných novou platformou kolem Karolíny Peake žádá poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, profesorka, politoložka a historička Vladimíra Dvořáková, kterou poměry v české politice, státní správě i společnosti přiměly k hledání odpovědí a řešení v čerstvé stati výmluvně nazvané „Rozkl(r)ádání státu“. Varuje, že korupce se stala součástí systému a protikorupční opatření, která vláda „trochu dělala“ jsou neúčinná, protože již do reforem či i vyrovnání s církvemi jsou přímo zabudovávány možnosti pro zisky konkrétních skupin.
Podle profesorky Dvořákové se situace v průběhu vládnutí současného kabinetu prudce zhoršila zejména z hlediska fungování státní správy, kde rozhodování ještě výrazněji začali ovlivňovat lidé, kteří vůbec nemají tušení o fungování státu. Základ boje proti vyvádění či odklánění peněz státu vidí v oddělení politiky od státní správy a dohledu občanů třeba cestou nevládních, ale nikoli institucionálních organizací. „Oddělení politiky od státu se ale zde odmítlo, zákon nikdy nevstoupil v platnost a v současnosti připravovaný zákon o úřednících je nastaven tak, aby prostor pro korupci spíše ještě zvýšil,“ uvádí bez obalu Vladimíra Dvořáková, podle které je třeba tlačit na institucionální mechanismy, které prostor pro korupci sníží a občanská společnost pak bude prostředí hlídat.
I k budoucímu politickému boji podle Vladimíry Dvořákové, v odpovědi na dotaz čtenáře Patria.cz, budou využity výsledky práce Finančně analytického útvaru ministerstva financí. Zamýšlí se především nad jeho neběžným statutem. „Je to velká politická zbraň ministra financí (viděli jsme již její použití v případě otevírání případu PROMOPRO - Vondra). Pokud se nemýlím, byli jsme poslední zemí, která Finančně analytický útvar v EU zřídila, ale také asi jedinou, kde spadá přímo pod ministerstvo financí. Ve světě jsou úpravy (Pozn.: takového útvaru) různé, ale vždy je posílena jistá míra nezávislosti a kontroly. Nikde to není nastaveno tak, aby mohl být využíván jedním politikem. Osobně si myslím, že výsledky jeho práce budou využity zejména vůči ODS jako největšímu konkurentovi v budoucích volbách,“ vyslovila obavu v rozhovoru Dvořáková.
Současní politici podle politoložky Dvořákové svým chováním skutečně podkopávají principy demokracie, kde musí existovat základní důvěra. „Když si vezmeme, kolik korupčních skandálů, různých vzájemných nahrávání (nemluvě o šokujícím obsahu a výrazivu v těchto nahrávkách), vzájemných obviněních (lháři, kriminálníci, slizouni) jsme zažili za poslední dva roky, tak jak může někdo důvěřovat, že se uskutečňují reformy ve prospěch této společnosti,“ ohlíží se za dosavadním vládnutím kabinetu.
Pozitivním překvapením byl pro Vladimíru Dvořákovou způsob vedení prvoinstančního procesu s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou a to především maximální transparentností, připraveností a profesionalitou soudce. Méně příjemné už dle ní bylo, nakolik soud velmi dobře ukázal, jak funguje naše politika, jaké je chování a uvažování našich politických elit, jak běžné jsou metody vzájemného nahrávání, uplácení, vydírání.
Bárta a Škárka jsou příkladem vydání poslanců či senátorů, jinak chráněných imunitou, v případě reálného podezření z nezákonného jednání. Za nesmyslnou a nemravnou označila doživotní imunitu, kterou si včera odmítli zrušit čeští senátoři přes deklarovanou shodu všech politických stran na takovém kroku. Výmluvný je ale souhlas jen 27 senátorů, při mizivé účasti na zásadním hlasování chyběly dva hlasy. „Imunita má jediný význam a to znemožnit, aby nějakým způsobem (uměle vymyšleným obviněním, zadržením) nebylo možné zabránit poslanci účastnit se jednání parlamentu. Proto o vydání musí hlasovat komora, která by měla zvažovat nikoli vinu či nevinu, ale možnou politickou motivaci. Doživotní imunita je nesmyslná a nemravná, posiluje pocity beztrestnosti a nadřazenosti nad občany,“ reagovala v online rozhovoru na Patria.cz Vladimíra Dvořáková. Senátoři by se podle mí mohli více soustředit na ochranu svobody slova občanů, například náhubkový zákon.
Dvořáková dlouhodobě upozorňuje, že dochází k radikalizaci společnosti a ta se stále více eskaluje. „Stačí si číst poznámky pod různými blogy a porovnávat je s tím, co se psalo před půl rokem, před rokem... Největším rizikem jsou vždy situace, kdy dojde ke spontánnímu a neorganizovanému výbuchu násilí, kdy se přestane věřit v organizované mechanismy vytváření nátlaku,“ uvedla v online rozhovoru na Patria.cz
Nedávné volební průzkumy ukázaly na vzestup preferencí KSČM, se kterými by ČSSD v případě předčasných voleb měla silnou převahu. „Každá strana, která je dlouhodobě mimo možnost podílet se na vládě, získává takzvané protestní hlasy, protože nenese zodpovědnost za vládnutí,“ upozornila Dvořáková, stejně jako již po volbách 2010 uvedla, že Věci veřejné v případě vstupu do vlády ztratí protestní charakter. „Začlenění do vlády pak tento potenciál snižuje. Udělal to například Francois Mitterrand ve Francii, když vytvořil koalici s komunisty a pak je zeslabil,“ uvádí příklad Dvořáková s tím, že v ČR je v tomto směru situace složitější, jednak z hlediska minulosti i z hlediska rozdílných pohledů na zahraniční politiku Evropské unie či NATO mezi ČSSD a KSČM.
Premiér Petr Nečas deklaroval, že v případě, že dnes vláda nezíská důvěru, strany prosadí přímou volbu prezidenta a sněmovna bude rozpuštěna. „Rozhodnutí o přímé volbě považuji za nešťastné, zejména poté, co se nijak neupravily a neupřesnily pravomoci prezidenta, zejména ve vztahu k ČNB. Nejsou ani upraveny otázky volební kampaně a financí. Takže opět další krok ke zvětšení prostoru pro korupci, nikoli ve směru posílení rozhodovacích pravomocí občanů,“ reaguje v online rozhovoru Vladimíra Dvořáková.
Otázka se nevyhnula ani kauze plzeňských práv a Akreditační komise. Vladimíra Dvořáková připomněla podnět k Nejvyššímu státnímu zástupci, aby podal žalobu ve veřejném zájmu vzhledem k nezákonnému rozhodnutí ministra školství. Obdobný podnět podali i rektoři z České konference rektoru. „Osobně bych posílila autonomii univerzit, akademické obce (i na soukromých školách), zároveň ale jejich zodpovědnost za to, jakou úroveň škola má. Posílení výdajů na vědu a výzkum - základní i aplikovaný - vysoká škola bez tvůrčí či výzkumné činnosti nemůže být vysokou školou,“ uvedla profesorka se zkušenostmi z vedení Vysoké školy ekonomické v Praze v odpovědi, co reformovat na českém školství.
Otázky na Vladimíru Dvořákovou jako politoložku a historičku se nevyhnuly ani politickým posunům v Evropě, zmítané dluhovou krizí. Vítězství socialistického kandidáta Hollandeho očekává ve francouzských prezidentských volbách, ale bez toho, aby to nutně muselo znamenat zásadní směnu kurzu evropské politiky. Vůči dnešnímu tandemu Merkelová-Sarkozy připomíná dvojici Mitterrand-Kohl, byť s vlivem zájmu na sjednocení Německa. Z hlediska dnešního vývoje v Evropě je podle Dvořákové zřejmé, že nejde o pouhou podobu nějaké cyklické krize, ale mnohem hlubší odraz společenského vývoje, související s globalizací, deregulací a selháváním institucí, které se nedokázaly adaptovat na nové podmínky. „Do jisté míry jde i o znejistění hodnotových orientací. Nemyslím si ale, že by měl skončit projekt Evropské integrace, respektive nedokáži si představit návrat ke vztahům před druhou světovou válkou či těsně po ní. Je ale zjevné, že se Evropa musí nějakým způsobem proměnit. Změna může znamenat určitý návrat pár let zpět, stabilizaci nebo naopak vykročení jinou cestou,“ uvažuje Dvořáková. V narážce na otázku o posledním století říše římské pak zdůrazňuje, že si především politici musejí uvědomit svou zodpovědnost.
Přímé odpovědi Vladimíry Dvořákové čtěte v online rozhovoru.