Yardeni: Cenu zlata vyhnala nahoru nezodpovědnost. Prostor pro další růst může být omezen...

Zlato funguje jako zajištění proti inflaci. Proč si ale potom vedlo tak dobře již od roku 2001, když inflace byla po celém světě relativně nízká? Cena zlata se i přesto dostala z 255 dolarů za unci v dubnu 2001 na rekordních 1.895 dolarů za unci v září 2011. Pokud tuto cenu očistíme o inflaci, dostala se blízko rekordního maxima z ledna 1980, které činilo 867 dolarů za unci. Světová inflace spotřebitelských cen se přitom po roce 2001 pohybovala kolem 4 %, u rozvinutých ekonomik to bylo kolem 2 % a u rozvíjejících se ekonomik kolem 6 %. Vývoj cen zlata (modře) a ropy (červeně) ukazuje následující graf: 
 


Podíváme-li se na zlato ze širšího pohledu, můžeme říci, že investory chrání před nezodpovědnou fiskální a monetární politikou. Jedním z mnoha důsledků těchto politik může být právě vysoká inflace. Mohou ale vést i ke krizím a deflaci, sociálním nepokojům a nestabilitě. Tato úvaha nám pomáhá při vysvětlení toho, proč cena zlata od roku 2007 posílila o sedminásobek. Během posledních let totiž vládní politika na zodpovědnosti ztrácela. Nakonec tak může přijít hyperinflace. Prostor pro další posílení ceny zlata ovšem může být omezen tím, jak rychle rostla v předchozích letech. Tato cena totiž již dnes odráží velkou část zmíněné nezodpovědnosti. Ze svého maxima ze září 2011 dokonce oslabila na současných 1.591 dolarů za unci.

Na zlato se také můžeme dívat jako na komoditu. Jeho cena vykazuje vysokou korelaci s cenou ropy a indexem komodit CRB raw industrials. A cena ropy se propadla z březnových 126 dolarů za barel na 113 dolarů za barel, hodnota CRB indexu se zase propadla ve druhé polovině minulého roku, letos zůstává poměrně stabilní.

(Zdroj: Blog Eda Yardeniho)