Nově je stěžovatel povinen u zjednodušeného podlimitního řízení doručit své námitky zadavateli do 10 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o domnělém porušení zákona, respektive od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Dosud tato lhůta činila 15 dnů.

Pro jiné typy zadávacího řízení se patnáctidenní lhůta pro podání námitek nemění. U námitek proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tak jak to zákon v některých případech umožňuje, se naopak lhůta ze stávajících 15 dnů prodlužuje na dvojnásobek.

Do letošního dubna byl zadavatel -  v případě, že nevyhověl námitkám stěžovatele - povinen poučit jej jen o možnosti podat v zákonné lhůtě návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Od dubna musí zadavatel stěžovatele informovat rovněž o tom, že ve stejné lhůtě, v jaké se může obrátit na ÚOHS, je povinen doručit i stejnopis návrhu zadavateli. Pokud to stěžovatel neudělá, má to stejné následky, jako kdyby nepodal návrh v zákonné lhůtě, tj. ÚOHS návrh zamítne.

Nepodáš námitky, nesmíš podat podnět

Novela se také pokusila ulehčit ÚOHS, který dříve nespokojení uchazeči zahlcovali řadou podnětů. V mnoha případech ovšem zbytečně a neoprávněně. Nově tak může podat podnět dle správního řádu jen ten, kdo v dané věci podal námitky. Podněty jsou v praxi velmi často využívány především tehdy, když stěžovatel z různých důvodů nechce podat návrh, s nímž je spojeno složení kauce. Ta v případě neúspěchu ve věci propadá státu. Řada stěžovatelů toto pravidlo obcházela tím, že rozhodl-li ÚOHS nepravomocně o zamítnutí návrhu, vzali návrh zpět a kauce jim byla vrácena. To už není možné: kauce se nově při zpětvzetí návrhu po nepravomocném zamítnutí nevrací.

V minulosti také vznikaly nejasnosti, kdy přesně pozbývá platnosti předběžné opatření vydané ÚOHS. Byť se dle mého názoru jedná o jednoznačnou věc, zákonodárce se pro jistotu rozhodl stanovit to nově přímo v zákoně. Doplnil, že předběžné opatření mimo jiné pozbývá platnosti dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o ukončení správního řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno.

Novela zákona o veřejných zakázkách také zdvojnásobila pokuty za správní delikty. Těžko ale říct, jestli to v praxi bude mít nějaký smysl - ÚOHS totiž ani v minulosti zdaleka nevyužíval možnost ukládat pokuty v jejich horní hranici.

Předchozí články seriálu:
1. Veřejné zakázky nanovo: Jaké změny přinese dubnová novela
2. Veřejné zakázky nanovo: Nové limity a významné zakázky
3. Veřejné zakázky nanovo: Jakou oběť přinesou zadavatelé s dodavateli?
4. Veřejné zakázky nanovo: Co se od dubna změnilo v zadávacích podmínkách a lhůtách
5. Veřejné zakázky nanovo: Zadavatelé už nesmí požadovat certifikáty kvality
6. Veřejné zakázky nanovo: Filozofická otázka, co znamená „ihned“
7. Veřejné zakázky nanovo: Ani konci tendrů se úpravy nevyhnuly