Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 1,0 procento ve srovnání s předchozím čtvrtletím a stejný pokles vykázala ekonomika i meziročně. Jde již o třetí čtvrtletí klesajícího HDP. Negativní výsledek české ekonomiky kontrastuje s příznivými údaji z Německa, Rakouska a Slovenska.
Předběžné údaje ČSÚ jsou skoupé na detailní informace, nicméně z ostatních údajů o vývoji české ekonomiky lze usuzovat na negativní vliv domácí poptávky, který částečně kompenzuje rostoucí přebytek zahraničního obchodu. Šetří domácnosti i vláda. Domácnosti kvůli poklesu reálné úrovně mezd, vláda kvůli nutnosti snižovat rozpočtový deficit. Naštěstí se daří zemím, které jsou hlavními obchodními partnery České republiky, což se pozitivně projevuje v rostoucím vývozu.
Z pohledu tvorby HDP ČSÚ zmiňuje pokles přidané hodnoty ve finančním sektoru a pokračující propad stavebnictví. Dále je zmíněn mimořádný vliv v podobě předzásobení tabákovými výrobky v závěru loňského roku před letošním zvýšením daní, které se negativně projevilo v údajích o HDP za 1. čtvrtletí letošního roku.
Z evropských zemí, které dnes ráno zveřejnily výsledky HDP za 1. čtvrtletí, hlásí Česká republika nejhorší údaje. V Německu se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšilo o 0,5 procenta, v Rakousku o 0,2 %, na Slovensku dokonce o 0,8 %.
Prohloubení recese české ekonomiky posouvá do popředí úvahy o uvolnění měnové politiky. Na posledním jednání ČNB hlasovali pro snížení úrokových sazeb dva členové bankovní rady. Nyní je možné, že se jejich řady na dalším jednání rozrostou.
Za celý letošní rok nyní počítáme s poklesem HDP o 0,6 procenta. Prognózu ovšem doprovází značná nejistota spojená zejména se situací v eurozóně, kde je řada problematických bodů, řeckým exitem z eurozóny počínaje a španělským bankovním sektorem konče