Čtyřka největších řeckých bank získá do pátku 18 miliard eur z prostředků záchranného fondu eurozóny EFSF. „Dostaneme peníze do pátku, možná už ve středu,“ uvedl nejmenovaný vysoce postavený bankéř. Jedná se o Alpha Bank, National Bank of Greece, Eurobank a Piraeus Bank.
Jakmile banky budou prostřednictvím dluhopisů EFSF rekapitalizovány, budou moci obnovit operace s Evropskou centrální bankou, dodal bankéř. "S těmito 18 miliardami se budeme opět účastnit finančních operací ECB," řekl. ECB minulý týden přestala dodávat prostředky řeckým bankám, které neprošly úspěšnou rekapitalizací. Platí, že ECB provádí refinanční operace jen se solventními bankami, ostatní se musejí s požadavky obracet na domovskou centrální banku.
Podle dnešních zpráv Financial Times je řecký bankovní sektor odkázán právě na podporu tamní centrální banky, která mu má dodávat celkem zhruba 100 miliard eur. Jedná se o dodávky nouzové likvidity v rámci tzv. ELA operací (emergency liquidity assistance), které schvaluje Evropská centrální banka. V případě náhlého odchodu Řecka z eurozóny, by byl nasnadě možný důvod – zastavení této podpory ECB, píše FT. „Ukončení ELA by bylo cestou, jak vystrčit Řecko z eurozóny… Nemyslím ale, že k tomu ECB přistoupí,“ uvedl analytik Laurent Fransolet.
Dodávky likvidity směrem od centrální banky v Aténách ke komerčním bankám v zemi putují bez veřejného oznámení nebo zveřejnění dojednaných podmínek této pomoci. Tzv. ELA operace, určené na pomoc bankám v nejslabších ekonomikách, zůstaly zatím v rámci krize v eurozóně bez větší pozornosti. Na rozdíl od běžných dodávek likvidity byly tyto původně určeny jako dočasná možnost národních autorit řešit problémy domácích bank a jako takové se staly nezbytnou součástí záchrany finančního systému v Irsku. Řecko, které nyní tuto možnost hojně využívá, tak nepřímo dalo ECB s mandátem hlavního kontrolního orgánu ELA možnost ovlivnit osud země. ECB je přitom na poskytování informací o průběhu programu skoupá. „Pokud jste v nouzové situaci, tak to neříkáte, to by ji jen zhoršilo. Nevidím proto žádný důvod k větší transparentnosti,“ řekl dříve guvernér belgické centrální banky Luc Coene.
Ostražitost ECB v tomto ohledu v dubnu mírně polevila, když banka ve svém týdenním finančním výkazu zveřejnila novou částku 121 miliard eur pod označením „ostatní pohledávky za úvěrovými institucemi eurozóny". Na základě zkoumání finančních výkazů ECB i národních centrálních bank, dospěli analytici k odhadům čerpání v rámci programu ELA. Podle Řecko aktuálně využívá 96 miliard eur, Irsko 41 mld. EUR a Kypr 4 miliardy eur. To by znamenalo celkem přes 140 mld. EUR, což je více než desetina objemu peněz, které banky v eurozóně získaly v rámci standardních měnových operací.
Riziko spojené s ELA padá na konkrétní národní měnovou autoritu, není přitom známo, jaký kolaterál je od komerčních bank požadován či jaký úrok platí. Podle Coena je program určen pouze pro řešení likviditního problému, nikoli problému solventnosti.
Již dříve nejmenovaný zdroj uvedl, že kapitál čtyř řeckých bank je tak vyčerpán, že tyto ústavy fungují se záporným vlastním jměním. Objevily se i zprávy, že tempo odlivu vkladů z řeckých bank nabírá na síle, což svědčí o tom, že řecký bankovní systém je velmi zranitelný.
Evropští politici nicméně ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny, které mimo jiné přispívají do EFSF.
Podle informací německé centrální banky dnes evropský záchranný fond EFSF získal další prostředky na své financování. V aukci 6měsíčních pokladničních poukázek EFSF získal 1,478 miliardy eur. Podle informací Bundesbank byl maximální cíl dnešní emise 1,5 miliardy eur, ale poptávka po dluhopisech EFSF dosáhla 3,626 miliardy eur. Průměrný výnos za upsání emise dosahoval 0,2033 procenta.
(Zdroj: FT, CNBC, ČTK, Bloomberg)