Věřitelé často požadují, aby jednatelé nebo společníci vystavili směnku na zajištění dluhu společnosti. Ti ji často vystaví, protože nepochybují, že společnost úvěr řádně splatí. Myslí si, že tím pro ně bude celá záležitost vyřešena. V tom se však mohou šeredně mýlit. Směnku mohou nakonec zaplatit, i když firma úvěr splatila.
Vystavením směnky vlastní vzniká jejímu výstavci povinnost zaplatit jejímu majiteli při splatnosti částku ve směnce uvedenou. To platí i pro zajišťovací směnky. Zvláštnost zajišťovacích směnek spočívá jen v tom, že dle dohody nemají být použity, pokud je zajištěná pohledávka řádně splacena.
Pokud však věřitel (první majitel směnky) zneužije svého postavení a směnku vystavenou na řad převede (prodá), přestože společnost dluh řádně zaplatila, má jednatel nejspíše vážný problém. Závazek ze směnky totiž nezaniká automaticky se zánikem zajištěné pohledávky, tedy splacením úvěru společnosti. Dokud existuje směnka, která nebyla zaplacena, existuje i závazek ze směnky. V tom se směnka zásadně liší od ručení.
Jednateli se tak může stát, že třetí osoba, kterou nikdy neviděl – nový majitel směnky – po něm bude požadovat zaplacení směnky. A nový majitel nemusí dát pokoj, ani když mu jednatel jasně vysvětlí, že zajištěný úvěr již byl řádně splacen.
Braňte se kvalifikovaně a rychle
Zákon chrání dalšího majitele směnky jednajícího v dobré víře. Další majitelé směnky o jejím zajišťovacím účelu totiž nemusejí mít tušení. Novému majiteli směnky tak v zásadě stačí podat po splatnosti směnky krajskému soudu návrh na vydání směnečného platebního rozkazu proti výstavci směnky.
Soud jen zkontroluje, že o pravosti směnky není důvodu pochybovat a vydá proti jednateli jako výstavci směnky směnečný platební rozkaz. Na něm pak bude, aby se ubránil povinnosti směnku zaplatit. A není to legrace.
Za prvé je na písemné zformulování obrany a její podání šibeniční lhůta tří kalendářních dní od doručení směnečného platebního rozkazu. To konkrétně znamená, že pokud je směnečný platební rozkaz doručen v pátek, musí výstavce směnky své námitky podat již v pondělí. K později vzneseným námitkám se nepřihlíží. Zmešká-li se lhůta pro podání námitek, má majitel směnky ve velmi krátké době v rukách vykonatelný exekuční titul. Na jeho základě může proti jednateli podat návrh na nařízení exekuce.
Za druhé má žalovaný ve směnečném řízení oproti standardnímu soudnímu řízení velmi omezený okruh námitek, se kterými může uspět. Všechny navíc musí zformulovat v uvedené lhůtě tří dní.
Ubránit se dá, ale není to snadné
Aby jednatel s námitkami uspěl, musí prokázat, že nový majitel směnky při jejím nabývání jednal vědomě na jeho škodu. Konkrétně musí výstavce směnky prokázat, že nový majitel směnky o její zajišťovací funkci věděl, už když směnku nabýval, a nabýval ji právě s cílem znemožnit mu úspěšné uplatnění námitky uhrazení směnkou zajištěného dluhu. Prokázat tuto skutečnost je však v praxi velmi obtížné, zvláště, když je novým majitelem „off-shore“ společnost, která s původním majitelem „nemá nic společného“.
Jednatelům lze proto doporučit, aby si bedlivě hlídali osudy zajišťovacích směnek, které vystavili. Pomůže především prevence, tedy předání směnky věřiteli až po uzavření písemné směnečné dohody, ve které jsou přesně vymezeny práva a povinnosti věřitele, jak může se zajišťovací směnkou nakládat. Zejména je vhodné si do směnečných smluv prosadit ujednání, že věřitel je povinen směnku vrátit proti řádnému zaplacení úvěru (či jiné zajištěné pohledávky). Potvrzení od věřitele, že směnku zničil, jednatele nebo společníka před novým „off-shore“ majitelem směnky nespasí. Nechť si směnku zničí sám výstavce a zapije, že už neběhá po světě.