Kyperský prezident Demetris Christofias nemůže vyloučit, že jeho země bude muset požádat o finanční pomoc kvůli napojení svých bank na dluh Řecka, uvedl s tím, „to zatím není hotová záležitost“.
Ekonomové i někteří představitelé středomořského ostrova již několik měsíců varují, že Kypr se může stát další zemí eurozóny, která bude potřebovat finanční pomoc. Vedle problémů bankovního sektoru stojí také škody po loňském výbuchu v hlavní elektrárně ostrova.
Kyperské banky jsou takřka pupeční šňůrou napojeny na Řecko a mimo jiné vlastní značný objem tamních vládních dluhopisů. Druhé největší bance v zemi Cyprus Popular hrozí znárodnění, pokud do poloviny roku nenajde nového investora. Kypr přitom již více než rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy, a má tak omezené zdroje financování. Cyprus Popular bude potřebovat na rekapitalizaci 1,8 miliardy eur, což je téměř 10 procent hrubého domácího produktu země. Tento účet by zřejmě dále narostl, pokud by Řecko opustilo eurozónu.
"Je stále pravděpodobnější, že Kypr bude muset požádat Evropskou unii o finanční pomoc," uvedl guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetriades. "Čím více se k termínu (konce června) blížíme, tím méně nepravděpodobné to je (žádost o pomoc)," řekl Demetriades v rozhovoru pro Financial Times.
Na dotaz, zda samotná záchrana bank by mohla donutit třetí nejmenší ekonomiku eurozóny hledat pomoc, prezident prohlásil, že nepovažuje za jasnou věc, že země bude muset začít jednat o vstupu do podpůrného mechanismu. "Nechci to ale absolutně vyloučit," dodal. Podle prezidenta země požádala technokraty o vytvoření krizového plánu pro případ, že by Řecko opustilo eurozónu, i když doufá, že se tak nikdy nestane.
Podle vládních úředníků by zemi mohly pomoci bilaterální úvěry. Loni Kypr získal úvěr 2,5 miliardy od Ruska. Případná pomoc od partnerů z EU by se měla zaměřit jen na bankovní systém.
V rámci řešení mnohem rozsáhlejších potíží španělského bankovního sektoru došlo na výběr auditorů, kteří mají do konce června zrevidovat podrobným auditem problémové španělské banky. Auditory budou čtyři přední světové účetní společnosti KMPG, PwC, Deloitte a Ernst & Young, tvrdí zdroje Reuters. Vypracování posudků by mělo trvat několik měsíců a doplní současné zátěžové testy španělského bankovního sektoru, na kterých pracují konzultační firmy Oliver Wyman a Roland Berger a jejichž první výsledky by měly být zveřejněny někdy v polovině června.
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu uvedl, že jeho vláda bude mít jasný obrázek o tom, kolik peněz bude potřebovat na rekapitalizaci problémových bank, do konce června. Do té doby vláda také vyjasní způsob financování pomoci bank. Ministr hospodářství Luis De Guindos pak v minulém týdnu uvedl, že Španělsko zřejmě bude muset získat na trhu 19 miliard eur pro znárodněnou banku Bankia. Investoři však pochybují, že stát bude schopen podpořit celý bankovní systém bez vnější pomoci. Podle některých představitelů Evropské unie, kteří však nechtějí být jmenováni, by raději země měla usilovat o půjčku z evropského záchranného fondu. Ta by však sebou přinesla přísná hospodářská opatření, což zřejmě není ochotná současná vláda přijmout.
Od července by měl začít působit Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten by měl půjčovat bankám, avšak žádost o půjčku musí podat stát, který peníze získá a pak je může převézt na banky. Německá kancléřka Angela Merkelová se zatím stavěla proti výzvám dalších evropských státníků, včetně Rajoye nebo francouzského prezidenta Françoise Hollanda, aby se změnila pravidla a byla zavedená přímá rekapitalizace bank z fondu. Tento apel o víkendu znovu zopakoval nový francouzský ministr financí Moscovici.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, AP)