Aktualizováno Evropská unie v tajnosti připravuje plán svého dalšího vývoje. Vize na příštích pět až deset let zahrnuje podle informací německého nedělníku Welt am Sonntag čtyři oblasti: strukturální reformy, bankovní unii, fiskální unii a politickou unii. Tato kostra plánu pro Evropu má být údajně představena prezidentem EU Herman Van Rompuy na evropském summitu naplánovaném na 28. a 29. června. Cenou za uskutečnění plánu by však prý mohlo být rozštěpení EU.
Na plánu "nové stabilní Evropy" podle Weltu pracují na pokyn šéfů vlád špičky evropských institucí. Kromě Van Rompuye jsou to předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Po představení hlavních rysů plánu na konci měsíce by druhá polovina roku měla být ve znamení práce na konkrétních detailech plánu.
Nejde přitom jen o už nepostačující krátkodobá řešení krize. Evropa, a zvláště eurozóna, mají dostat novou vizi. Pokud by se na plánu shodlo 27 členských států unie, vznikla by prý zcela nová Evropa. Nejpozději do konce roku by měli šéfové států a vlád tuto "cestovní mapu" oficiálně schválit. "Mohl by to být revoluční dokument," píše Die Welt.
"Všude na světě, v Americe nebo Asii, se nás ptají: kam vlastně směřujete?", cituje německý list nejmenovaného vysokého představitele EU. "Na to musíme po dvou letech krize konečně najít odpověď," dodal zdroj.
Prezident EU Herman Van Rompuy dnes novinářům potvrdil, že eurozóna pravděpodobně přijde do konce roku s plánem na hlubší ekonomickou integraci. Do červnového summitu představitelů členských zemí EU prý předloží spolu s dalšími třemi vrcholnými reprezentanty EU "hlavní stavební kameny prohloubené hospodářské a měnové unie" a "pracovní metodu vedoucí k dosažení tohoto cíle". Doplnil pouze, že důležitou roli bude hrát integrace bankovnictví.
„Základní otázka je relativně jednoduchá. Chtějí naši partneři více Evropy, nebo chtějí prostě jen více německých peněz?“ Cituje agentura Reuters jednoho z německých vládních úředníků, který potvrdil také práci na novém plánu pro Evropu a načasování jeho představení.
Z Berlína se však údajně ozývají i varování před nerealistickými očekáváními. Už teď se zdá, že návrhy by bylo možné uskutečnit jen za cenu dalšího štěpení mezi 17člennou eurozónu a zbytkovou Evropu, která bude po přijetí Chorvatska do EU v příštím roce zahrnovat 11 států.
Pro spolkovou vládu je pak podle Weltu zdaleka nejcitlivějším návrhem ten, jenž směřuje k vytvoření fiskální unie. Už když německá kancléřka Angela Merkelová prosadila pakt rozpočtové kázně, musela se smířit s tím, že se k němu odmítly připojit dva partneři z EU - Velká Británie a Česko, upozornil Die Welt.
Španělský premiér Mariano Rajoy se naopak o víkendu vyslovil pro vytvoření společného úřadu pro rozpočtovou politiku, který by spravovala finance celé eurozóny. Trhy by podle něho takto dostaly jasný signál, že celý projekt společné evropské měny je pevný a nezvratný.
„EU potřebuje posílit svou architekturu,“ uvedl o víkendu předseda španělské vlády při vystoupení v Katalánsku. To by podle Rajoye mělo zahrnovat větší integraci a předání většího množství pravomocí, zvláště ve fiskální oblast. „To by znamenal kompromis v podobě vytvoření nového Evropského fiskálního úřadu, který by udával směr rozpočtové politice v eurozóně, harmonizoval fiskální zásahy členských států a umožnil centralizaci kontroly (veřejných) financí,“ dodal.
„Svět se neblíží ke svému konci, spíš to vypadá, že jsme na prahu jednoho významného roku v rámci evropské integrace,“ zhodnotil přípravy politiků v Evropě před nadcházejícím summitem Erik Neilsen, hlavní ekonom UniCredit. „Otázkou ale zůstává, proč tyto kroky přicházejí, až když jsme na okraji útesu a riziko úrazu je o tolik vyšší,“ postesknul si.
(Zdroj: Die Welt, ČTK, Business Standard, Reuters)