Z makroekonomického a finančního hlediska vypadá Rusko dobře. Týká se to dynamického růstu, nízké inflace, běžného účtu i rozpočtů. Tento na první pohled zdravý vývoj ale nemůže skrýt střednědobá rizika. Mezi ně patří zejména následující:
1. V budoucnu se mohou objevit tenze v oblasti rozpočtu. Důvodem je závislost na příjmech z ropy a očekávaný vrchol jejích exportů v roce 2014 a 2015 spojený s intenzivnější konkurencí v oblasti těžby zemního plynu. K tomu se přidávají rostoucí rozpočtové výdaje v sociální oblasti.
2. Zdá se, že je nevyhnutelný pokles potenciálního růstu (až na 0,9 % v roce 2030). To představuje důsledek zmenšující se populace a zásoby reálného kapitálu. Ruský průmysl je chronicky podinvestován, což je dáno ztrátou jeho dynamičnosti, neefektivním využíváním stávajících kapacit a netransparentností.
3. Obavy vzbuzuje i schopnost vlády udržet sociální smír, a to zejména v případě negativního ropného šoku. V krátkém období je pravděpodobné, že budou pokračovat určité reformy zaměřené na udržení růstu. V delším období bude ale stále těžší s takovými reformami pokračovat.
Za pozornost stojí to, že nyní má Rusko jednu z nejnižších úrovní zadlužení veřejného sektoru na světě. Následující graf porovnává zadlužení Ruska s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami a regiony:
Inflace se v současné době nachází na rekordních minimech (v dubnu dosáhla 3,6 %), nezaměstnanost leží pod přirozenou úrovní (v dubnu dosáhla 5,8 %). Jak ale ukazuje druhý graf, cena ropy, při které vláda dosahuje vyrovnaného rozpočtu (šedě), se od roku 2007 ztrojnásobila, tento rok dosahuje výše 123 dolarů za barel a v příštím roce se vyšplhá na 135 dolarů za barel. Fiskální politika tak již nebude mít rezervy s ohledem na to, jaké příjmy bude generovat těžba ropy.
(Zdroj: Natixis)